Antonín Hudeček okouzlený Okoří

1. červenec 2016

Půvabná krajina se zříceninou hradu, s červenými střechami domků utopenými v zeleni, třpytivými odlesky Zákolanského potoka a poklidnou hladinou okořského rybníka, se na konci 19. století stala oblíbenou plenérovou destinací mladých malířů z krajinářského ateliéru pražské Akademie. Od roku 1987 tam zajížděl mladý malíř Antonín Hudeček, kterého zdejší krajina nejen okouzlila, ale také výrazně proměnila jeho tvorbu, což prokazuje výstava nazvaná Antonín Hudeček a Okoř, otevřená v rámci volného cyklu Počátky moderny v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem.

„Pro Antonína Hudečka to bylo úplně zásadní období, které na Okoři strávil, popisuje umělcův vztah k místu kurátorka výstavy, Veronika Hulíková. „Antonín Hudeček dnes patří k nejvýznamnějším českým krajinářům přelomu 19. a 20. století, ale svým původním školením byl figurální malíř. Studoval například v ateliéru Maxe Pernera nebo Václava Brožíka na pražské Akademii. A samozřejmě znal své spolužáky z Akademie, kteří navštěvovali speciální školu pro krajinomalbu, kterou vedl Julius Mařák. Právě asi přátelské vztahy s těmito spolužáky ho přivedly na Okoř, kam Mařákovci zajížděli už od roku 1895 na školní exkurzi, kdy malovali v plenéru.

03661236.jpeg

Antonín Hudeček se k nim připojil v roce 1897 a ta následující léta se tam pravidelně vracel a v jeho díle to znamenalo naprostý přelom. On se zde stal skutečně krajinářem. Samozřejmě na něj působily vlivy Mařákovců, k těm nejvýznamnějším představitelům toho ateliéru patřil Antonín Slavíček, Otakar Lebeda, ale setkal se zde s celou řadou umělců, protože Okoř se v druhé polovině 90. let 19. století stala takovou malou malířskou kolonií, kam se stahovali umělci nejen z pražské Akademie, ale třeba i z Umělecko-průmyslové školy.“

Jakým způsobem na Okoři malířská družina žila?Byl to život asi velmi veselý, protože máme dochované například dopisy Otakara Lebedy nebo i Antonína Slavíčka nebo Jana Honzy, nebo ze vzpomínek Aloise Kalvody, tak všichni na to vzpomínají jako na období svého mládí, a zcela je uchvátila krajina kolem Okoře nebo i kolem nedalekých Zákolan a oni tam skutečně strávili krásné letní dny, kdy společně malovali přes den, večer trávili v místních hostincích a skutečně to pro ně byla asi ta nejkrásnější léta jejich života. Například Antonín Slavíček se v roce 1895 oženil a jeho manželka Míla ho sem doprovázela a pro Slavíčka to bylo nepochybně asi nejšťastnější životní období a působilo to samozřejmě i na ostatní. Antonín Hudeček této atmosféře asi zcela propadl a proto se na Okoř tak rád vracel i později.

03661233.jpeg

S jakými malířskými tendencemi se všichni tři - Hudeček, Slavíček a Lebeda - na Okoři vyrovnávali?Období, kdy tato nová generace umělců, jejímiž předními reprezentanty byli všichni tři malíři, se samozřejmě snažila dohnat zpoždění, které v českém umění panovalo, a všichni se vlastně vyrovnávali s dobovými uměleckými směry, které už v Evropě dlouho na umělecké scéně panovaly, to především s impresionismem. Málokdo z nich měl nějakou osobní zkušenost přímo z Francie, vlastně jediný z nich, který Francii navštívil v té době, byl Otakar Lebeda a nepochybně i on svoje zážitky zase dál zprostředkovával svým spolužákům.

V roce 1899 našel Hudeček na Okoři své vlastní téma, a sice okořský rybník s jeho melancholickou náladou. Co ten obraz v jeho tvorbě znamená?Je to celý soubor obrazů, první vznikl právě v roce 1899. Je vidět, jak Hudeček velmi rychle, možná během dvou let, našel svou zcela osobitou cestu mezi ostatními malířskými vrstevníky. Obrazy z hráze okořského rybníka jsou naprosto výjimečné jak v Hudečkově díle, tak v kontextu celého českého umění té doby, umělec zde objevil nebo vypracoval si zcela specifickou techniku, která pracovala s barevnou skvrnou, takže můžeme mluvit o určité blízkosti s pointilismem, ale jsou to obrazy, které jsou skutečně velmi působivé, můžeme je srovnat třeba s krajinami Gustava Klimta.

03661235.jpeg

Výstavu Antonín Hudeček a Okoř můžete v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem navštívit až do 18. září. A jen o několik dní méně je ve stejném prostoru k vidění také výstava prací dvou umělkyň různých generací - keramických objektů Jany Krejzové a kreseb Kristýny Šormové - nazvaná Raku a haiku.

Kdy se Antonín Hudeček setkal se Slavíčkem a s Lebedou na Okoři naposledy?Byl to rok 1899. Tehdy vznikly Hudečkovy obrazy z okořského rybníka, Otakar Lebeda vytvořil obraz Krajina s červenými střechami a Antonín Slavíček namaloval pravděpodobně svůj „červnový den“. Všechny tyto obrazy jsou v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem vystaveny a je tudíž možné je porovnávat, a myslím, že i z toho je vidět, že všichni ti malíři byli naprosto výjimečné osobnosti, každý samozřejmě zcela jiného osobnostního založení. Slavíčkův červnový den je ukázkou skutečně nádherné malby, která vyjadřuje skvěle letní atmosféru, naproti tomu u Otakara Lebedy v jeho obraze Krajina s červenými střechami už je takový neklid a patrně se zde už vlastně projevují první počátky duševní choroby, která vedla k tragickému konci, když se Otakar Lebeda o dva roky později zastřelil.

Spustit audio