Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.
Děj jedné z neslavnějších her všech dob není složitý. Statkářka Raněvská se vrací z pařížského pobytu na své panství. To je beznadějně zadluženo a má se prodat v dražbě. Nabízí se však cesta k záchraně – vykácet sad, který staré panské sídlo obklopuje a pozemky pronajmout chatařům. Ale pro Raněvskou a jejího bratra je nádherný sad to nejcennější na celém panství a nadělat z něj parcely jim připadá barbarské. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Během banálních, často dokonce trapných situací, se s tragikomickou osudovostí rozhoduje o životě hrdinů příběhu. Autor nám každou postavu, každou situaci předkládá z několika úhlů pohledu. Tak nám dovolí mnohé pochopit, mnohému se vysmát a nad mnohým ustrnout. Čechovovy hry jsou prosté i složité, a proto neustále přitahují inscenátory a diváky po celém světě.
Proč právě Višňový sad? Protože Višňový sad je mistrovské dílo.
Giorgio Strehler, 1974
Višňový sad, který mnozí považují za Čechovovo nejlepší dramatické dílo, se teď v režii Aleše Vrzáka vrací na rozhlasové jeviště. Můžeme znovu prožít příběh, který se točí kolem prodeje jednoho zanedbaného statku a který je plný zmarněných a přitom tak komických osudů jeho obyvatel.
Příběh nabízí nejasné odpovědi na otázky, které nám klade moderní svět: Co je krásné a co je praktické, co je potřebné a co užitečné, co je zvažování a co je nerozhodnost? Vypráví o síle, o únavě ze světa, o cti a podvodech, o trapnosti, o nadějích, o iluzích, o touze se dorozumět a snad nejvíc o lásce.
Na otázku proč se k Čechovovi a konkrétně k Višňovému sadu vracet odpověděl Giorgio Strehler v roce 1974: Višňový sad? Kdyby se mne dnes někdo s podivením zeptal „proč“, odpověděl bych velmi prostě: „Protože Višňový sad je mistrovské dílo.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
