Anton Bruckner: Symfonie č. 4 & Richard Wagner: Lohengrin – předehra

(…) Ambiciózní projekt nahrávek všech Brucknerových symfonií kombinovaných se symfonickými díly z oper Wagnera má silnou lipskou konkurenci. Laťku velmi vysoko postavili předchůdci Nelsonsa na postu lipského kapelníka. Herbert Blomstedt, tato nyní devadesátiletá legenda teprve před šesti lety dotočila s orchestrem Gewandhausu stejný brucknerovský projekt devíti symfonií. Ty před ním natočil i legendární Kurt Masur a ostatně i Nelsonsův bezprostřední předchůdce Riccardo Chailly, ten ovšem s jiným ansámblem a u jiného vydavatelství. (…) Nejnovější lipská nahrávka za nimi ovšem každopádně nezaostává a nese sebou poměrně jasný svěží a zároveň velmi emotivní rukopis mladého Lotyše, který má slabost pro Wagnera. Mýtické smyčce odkrývají nepřeslechnutelné propojení tohoto lipského rodáka s Brucknerem, který se v předehře k Lohengrinovi jako kdyby vracel na scénu. Úvod, důsledně zkomponován v romantickém stylu graduje ze sférických smyčců až k velkolepému vyvrcholení, před kterým se stáhne do famózního pianissima. Pojetí orchestru Gewandhausu pod vedením Nelsonse připomnělo vyznání či spíše přiznání Wagnera, který, jak se nechal slyšet, zná narkotické účinky hudby. (…)

Nahrávka vyšla u labelu Deutsche Grammophon.