Antoine de Saint-Exupéry: Co je třeba říci lidem?
Esej francouzského prozaika ze souboru Dát životu smysl. Účinkuje Alfred Strejček. Poslouchejte on-line do 11. dubna 2018.
Je mi dnes hluboce smutno – ze všeho. Smutno z mé generace, které chybí jakákoli lidská podstata.
Slova, jimiž začíná zamyšlení francouzského spisovatele jsou bezútěšná, vyvolaná pozorovanou povrchností světa, jemuž se vytrácí cit, empatie i duše.
Východisko?
Kdybych byl věřící, pak jediné, co bych snesl, až přejde tahle doba „nutné a nevděčné dřiny“, by byl určitě klášter v Solesmes. Chápejte, z ledniček, z politiky, bilancí a křížovek už nelze žít! Už ne! Nelze už žít bez poezie, bez barvy a lásky. Stačí si poslechnout vesnický zpěv z patnáctého století, a míra úpadku je zřejmá.
Nejde o hledání návodu, to, k čemu dochází sám autor je nutnost upozorňovat na nebezpečí vzniklé ztrátou základních hodnot.
Účinkuje: Alfred Strejček
Překlad: Věra Dvořáková
Připravil: Petr Turek
Režie: Vlado Rusko
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka