Anna Smetanová: Prozatímní čekárna. Jiří Ornest a Josef Somr v rozhlasové hře s prvky kriminálního thrilleru

6. září 2020

Hra pro pamětníky

K autorům, kteří v osmdesátých letech přispívali do produkce původních rozhlasových her těmi nejzajímavějšími texty, patřila bezesporu Anna Smetanová. Ve vltavské Hře pro pamětníky uvádíme její Prozatímní čekárnu, příběh na rozhraní realistické a fantastické stylizace. S Josefem Somrem a Jiřím Ornestem v hlavních rolích poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Osoby a obsazení: muž (Josef Somr), mladík (Jiří Ornest), mužova manželka (Viola Zinková), Anička (Veronika Žilková), mladíkova matka (Zuzana Fišárková), mladíkův otec (Jiří Mikota), sestra (Eva Šafrová), žena (Blanka Vikusová), hospodský (Milan Neděla), kolemjdoucí (Ladislav Kazda), opilec (Jan Szymik), příslušníci VB (Radislav Nikodém a Bohuslav Kalva), Edita (Jitka Sedláčková), dále hrají Ivana Chýlková, Karel Roden a Zdeněk Švingr

Dramaturgie: Josef Hlavnička

Režie: Alena Adamcová

Natočeno: v roce 1985

Psaní pro rozhlas si Anna Smetanová vyzkoušela nejprve na četných úpravách a dramatizacích literárních děl, převážně ruské klasiky (Dostojevskij: Zločin a trest, Gogol: Taras Bulba, Andrejev: Fixní idea…). Ve své prvotině Černá dáma dává mat (1982) s komediálním nadhledem reflektovala předsudky většinové společnosti vůči romskému etniku. Naprosto odlišnou poetiku pak uplatnila ve hře Prozatímní čekárna (1985), ve které se pouliční přepadení rozvíjí v kriminální thriller prokládaný poetickými, reflexivními pasážemi.

Na ulici nedaleko městské nemocnice se osudově setkávají mladistvý zloděj a muž středního věku. Mladík, po kterém bylo vyhlášeno kriminální pátrání, je na útěku před policií. Je ozbrojený a, jak se zdá, připravený ke všemu. Smutným paradoxem je, že muž, kterého si mladý zloděj vybral jako rukojmí, má v nemocnici vážně nemocného syna stejného věku. Na konfrontaci postav s rozdílným životním příběhem i hodnotami autorka staví nejen dramatickou situaci, ale i otázky smyslu a ceny lidského života, vyšší spravedlnosti a možnosti vzepřít se osudu.

…objeví-li někdo v některých scénách inspiraci z velkých autorů (Dostojevskij, Greene, Job atd.), nechť ví, že nejde o podobnost náhodnou, přesto, že životní historie obou protagonistů jsou zcela autentické. Autorská svévole svedla na strastiplnou hodinu dva protichůdné jedince. Proč? Hra není hádankou, na kterou má odpovídat autor; posluchači se v luštitelském úsilí meze nekladou. Režie nechť se pohybuje mezi realismem a jistou přízračností. A vůbec: něco extáze a slavnostnosti patří k dramatu.
Anna Smetanová k vydání textu Prozatímní čekárny ve výboru rozhlasových her s názvem Slyšeli jste… (Panorama, 1990)

Text Anny Smetanové nabízí dvě velké herecké příležitosti, které režisérka Alena Adamcová svěřila Josefu Somrovi (Muž) a Jiřímu Ornestovi (Mladík). Oba se svých rolí zhostili výtečně, velmi autentickou dikci dal svému mladistvému hrdinovi Jiří Ornest, přestože mu v době natáčení bylo bezmála 40 let.

autor: Renata Venclová