Anna Smetanová: Anny a Anneta. Vyjasní rozhovor dvou bývalých spolužaček dávné křivdy?

Kdysi spolu chodily do školy dvě Aničky. Ta hezčí získala přezdívku Anneta, ta druhá zůstala Anny. Anneta byla úspěšnější i v dalším životě. Stala se významnou vědeckou pracovnicí a bývalou spolužačku vytěsnila z paměti. Jednoho dne u ní zazvoní telefon. Na druhém konci je právě Anny. Z postupujícího rozhovoru je stále jasnější, že nepůjde jen o vzpomínky na bezstarostné mládí. Ale jak to všechno doopravdy bylo? A „jsou všechna pozorovací stanoviště v prostoru rovnocenná“, jak se ptá motto této hry?

Anna Smetanová začínala v rozhlase úpravami a dramatizacemi převážně ruské literatury (Dostojevskij: Zločin a trest, Gogol: Taras Bulba, Andrejev: Fixní idea?). Jejím autorským debutem byla hra Černá dáma dává mat. Následovaly hry Cesta k sobě, Marboul a Prozatímní čekárna. Nejčastěji spolupracovala s režisérkou Alenou Adamcovou.

Inscenaci Anny a Anneta natočila režisérka Jana Bezdíčková a brilantní herecké výkony v ní ukázaly Jaroslava Adamová a Růžena Merunková.