Anna Beata Háblová: Stavět sousedské vztahy
„Bylo nebylo jedno město, a v tom městě byl park, bývalé nákladové nádraží a obytná čtvrť Žižkov. A mezi tímto parkem, nádražím a čtvrtí stálo království.“
„Království?“ Zeptá se čtyřletý princ, ale víčka mu padají, a tak už není nutné odpovídat, že to není království, ale domov. Poslední pusa na čelo, zhasnout, neslyšně zavřít dveře a matka jde zkontrolovat staršího, který dnes místo psaní úkolů chilloval v Palládku, potkal random týpka a teď poslouchá kontempíčko.
Vedle v bytě muž skládá nádobí z myčky do polic, zatímco se jeho žena sprchuje. O patro níž se do zdí opírá hádka staršího manželského páru, jeden z nich moc často větrá, druhý by raději šetřil. Ještě jedno patro dolů a už jsme venku, protože tohle je právě tak vysoký dům, abychom z nejvyššího okna ještě dobře viděli na břízu a muchovník. Anebo na dítě šlapající po nevykvetlém rozchodníku. Dům, ze kterého jsme vyšli do polosoukromého dvora, není sám, tak jako tady nemají být sami ani jeho obyvatelé. Bytové domy, které se mazlí. Které jsou posazené tak blízko sebe, jako by se spolu o něčem radily.
Obytný soubor Na Vackově obsahující něco pře sto bytů a navržený kanceláří UNIT architekti, je královstvím současného města, ve kterém jsou hnízda bytových domů stejně důvtipná jako Královna koloběžka, která oblečená neoblečená, přijela nepřijela.
Čtěte také
Jednotlivé domy blok tvoří ale i netvoří – svou blízkostí umožňují intimitu polosoukromého vnitřního dvora, stále se ale jedná o solitérní objekty umožňující průhledy a průchodnost. Shluk domů s veřejným malým náměstím uprostřed umožňuje setkávání a vztahy jako na vesnici, ale vesnice to není, protože se nacházíme v rámci velkoměsta. Charakter staveb se zdá být záměrně nedesignový, ale je navrhován naopak velmi pečlivě, aby se obyvatelé cítili příjemně, útulně a rozmanitost detailů a plasticita fasád je obohacovala.
Domy jsou i nejsou vysoké, jsou čtyřpodlažní s ustupujícím čtvrtým patrem, a to je výška, ze které je ještě možné mít přehled o tom, co se děje na dvoře. Domy jsou směrem dovnitř dvorů opláštěné světlým dřevem dodávajícím intimní charakter, směrem ven do veřejného prostoru je obkládá tmavě hnědá keramika.
Kancelář UNIT se dlouhodobě zabývá kvalitou bydlení. Snahou architektů je navrhovat jednoduché, srozumitelné, nedesignované a bezpečné prostředí, kde by se měli obyvatelé možnost potkávat a navazovat vztahy.
Čtěte také
Jedním z jejich posledních projektů je koordinace obytného souboru v Jilemnici, který nabízí alternativu ke vzniku sídelní kaše. Architekti navrhli například parcelaci, umístění štítových stěn, nebo varianty opláštění v podobě bílé omítky a dřevěného obkladu. Soukromí stavebníci si následně mohou koordinovat svůj projekt, ale za předpokladu dodržení základní koncepce. Někteří stavebníci se rozhodli přejmout všechno, jiní si podle svých přání svůj dům v rámci mantinelů upravují. Výsledkem tak může být pestrá a přesto jednotná kolonie domků, namísto nám známého šmoulova, charakteristického pro mnohá předměstí.
Práce této kanceláře je odpovědí na to, jak stavět současné město, ale přitom nerezignovat na hodnoty sousedství, blízkosti a tradiční městské formy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
