Anglie. Půvab záhadných příběhů. Strhující výkon dirigenta Roberta Jindry a tenoristy Petra Nekorance
Koncert nabídl v abonentním cyklu aktuální sezóny Moravské filharmonie Olomouc nevšední večer, který začal předehrou k opeře Oberon. Carl Maria von Weber si v ní pohrává se shakespearovským tématem Snu noci svatojánské. Autorem písňového cyklu Iluminace je zase Benjamin Britten, který se coby 26letý nadchnul verši „prokletého“ básníka Arthura Rimbauda. A do třetice: nejznámější dílo anglické symfonické literatury: Enigma. Variace na vlastní téma Edwarda Elgara.
Tři zdánlivě odlišné hudební světy spojuje mysteriózní pozadí jejich vzniku a v provedení z olomoucké Reduty také strhující výkon dirigenta Roberta Jindry a našeho nejvýraznějšího tenoristy mladé generace Petra Nekorance.
Opera Oberon bývá obdivována právě pro svou předehru, ve které Weber v plné míře prokázal své kompoziční umění - mistrovská instrumentace, prostřednictvím níž tak působivě a věrohodně evokuje fantaskní pohádkový svět. Ačkoliv na tom byl zdravotně velmi špatně, na jaře osudového roku 1826 se Weber vydal na cestu do Londýna, kde 12. dubna svou (poslední) operu Oberon v premiéře uvedl a dirigoval ji poté v Anglii ještě jedenáctkrát. Do posledního dechu stál za svým dílem - v Londýně Weber umírá zanedlouho poté, 5. června.
Mladý Benjamin Britten odjel krátce před 2. světovou válkou do USA, a to za doprovodu svého celoživotního uměleckého a také osobního partnera - tenoristy Petera Pearse. A právě tam vzniká písňový cyklus na Rimbaudovy verše pro vysoký hlas a smyčcový orchestr. Charakter díla lze popsat jako vysoce surrealistický, sugestivní a oplývající intenzivními emocemi, vyniká zde Brittenův výjimečný talent a cit pro práci se zpívaným slovem i brilantní instrumentace partů smyčcových nástrojů.
„Úchvatnost a působivost díla Enigma Edwarda Elgara tkví v ušlechtilém a decentním způsobu kompoziční řeči skladatele. Enigma a jistá záhadnost skladby spočívala v jejím hlavním tématu, které dle slov autora v díle ani jednou nezazní ve své úplnosti, podobně jako je tomu v případě některých pozdějších Maeterlinckových dramat, kde se hlavní postava na jevišti nikdy neobjeví“, dodává ke koncertu dramaturgyně Moravské filharmonie Olomouc Ivana Kalina Tabak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.