Andri Snaer Magnason: Loučení s bílým obrem
Text z knihy islandského spisovatele O času a vodě, věnované znepokojivému obrazu našeho mizejícího světa. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Islandský spisovatel Andri Snaer Magnason má zkušenost s různými žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když ho ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok v západním Islandu, zaskočilo ho to. Právě na tomto ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se zakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy, v 50. letech 20. století, byli přesvědčeni, že ledovce jsou věčné – existovaly přece dávno před příchodem člověka a také jej přetrvají.
Také výzvě k sepsání knihy o klimatické krizi se Magnason nejdřív bránil, ale posléze se do psaní pustil. Výsledkem je kniha O času a vodě, ve které autor kombinuje prastaré mýty, vlastní rodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého a znepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe, mizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít u rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí proměnit slova v činy.
Text uvádíme u příležitosti konání Měsíce autorského čtení s tématem Island, který po celý červenec probíhá v Brně a jehož hostem bude také autor vysílaného eseje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.