Andrej Arseňjevič Tarkovskij: Básník filmu a Slovo o Apokalypse

31. říjen 2011
02472375.jpeg

Ruský filmový režisér Andrej Arseňjevič Tarkovskij, autor výroku „Umělecké dílo je stejně jako zázrak nevysvětlitelné“, je znám jako tvůrce filmů Ivanovo dětství, Andrej Rublev, Solaris, Zrcadlo, Stalker.

Narodil se 4. dubna 1932 ve vesnici Zavražje severovýchodně od Moskvy v rodině herečky a básníka a překladatele. Od r. 1951 studoval dva roky arabštinu, poté geologii, účastnil se několika geologických výprav na Sibiř, ale školu r. 1953 kvůli nemoci nedokončil. V letech 1954-1960 studoval moskevskou filmovou školu VGIK. Po emigraci na Západ (červenec 1984) natočil Nostalgii a Oběť. Zemřel 29. 12. 1986 v Paříži.

Reflexe nazvané Básník filmu jsou výběrem z výpovědí v dokumentárním filmu Donatelly Baglivové Básník filmu. Andrej Tarkovskij (Itálie 1984). Výjimečný tvůrce se zamýšlí nad samou podstatou filmového umění: „Autorský film je film básníků. Co to znamená být básníkem filmu? Básníky filmu jsou režiséři, kteří mají svůj vlastní svět. A snaží se ten svět otevřít pro ostatní.“

V eseji s názvem Slovo o Apokalypse se Tarkovskij zamýšlí nad novozákonním Janově Zjevení v souvislosti s tvorbou a uměním. Je nesmlouvavý v otázce odpovědnosti a motivace umělce: „Umělec se začal chovat k talentu, který mu byl dán, jako ke svému vlastnictví, a tady je příčina předpokladu, že nadání ho k ničemu nezavazuje. Tím se dá vysvětlit bezduchost, typická pro současné umění. To se mění buď v nějaká hledání formy nebo ve zboží, určené na prodej.“

Andrej Tarkovskij nakonec dochází k zásadnímu zjištění: „Popravdě řečeno, nikdy jsem nechápal, jak by umělec mohl být při své tvorbě šťasten. Nebo je to nepřesné slovo - šťasten? Ne, nikdy. Člověk nežije proto, aby byl šťasten. Jsou věci mnohem důležitější, než je štěstí.“ Toho, kdo zná jeho filmy, nemůže takovéto tvrzení příliš překvapit.

Úvahy ruského filmového režiséra z překladů Miloše Fryše a Evy Soukupové připravil Petr Turek. Vybráno z knihy Andrej Arseňjevič Tarkovskij - Krása je symbolem pravdy. Rozhovory, eseje, přednášky, korespondence, filmové scénáře a jiné texty 1967-1986 (Camera obscura, Příbram 2005).