Budeme klonovat vlastní hlas, archivovat vzpomínky i zážitky a avatary uzpůsobovat obrazu svému. Tato naše vlastní virtuální osobnost za nás bude mluvit, zpívat a snít. S pomocí umělé inteligence pro nás bude hledat v dějinách, komponovat hudbu, možná dokonce vyvíjet vlastní řeč. Přesto i do tohoto čistě digitálního světa proniknou akustické signály o brutální současnosti.

Ve zvukové kompozici Faux Persona si takovoutu virtuální osobnost vypůjčila zpěvačka Almut Kühne. Tato "persona" existuje výhradně v digitálních sférách, které jsou vyjadřovány syntetickými a hybridními zvuky Andrease Bicka. Sebe sama reprodukující kódy a syntetické hlasy této "falešné persony" budují jakýsi hypermoderní zvukový prostor, do nějž nejprve postupně pronikají různé děsy současnosti, dokud se nevyrovnají realitě virtuální osobnosti.

Andreas Bick: koncept, zvuková kompozice
Almut Kühne: hlas