Analytička trendů Dominique Peclers: Móda není umění, je to porozumění životnímu stylu

8. srpen 2018

„Původně jsem neměla v úmyslu prodávat trendy. Chtěla jsem být konzultantkou firem, které působí v módním průmyslu, ale přitom se módy bojí,“ říká zakladatelka jedné z prvních světových trendových agentur, francouzská trendová analytička a konzultantka Dominique Peclers. Mluvili jsme s ní o tom, jak poznat, které barvy a tvary budou žádané i za pár let.

Byznys s módními trendy se rozjel v poválečné Paříži. Díky pokroku v industrializaci a technologiích nastupovala doba masové produkce textilu a konfekční módy. Výrobci vláken, látek a dalších módních elementů, ale také provozovatelé obchodních domů potřebovali vědět, co vyrábět a nabízet. Od konce padesátých let se začaly objevovat první trendové předpovědi, často od zcestovalých módních publicistů nebo od stylových žen z vyšších kruhů. Ze začátku se týkaly hlavně barev.

A právě v předpovědích těch správných barev a jejich kombinací od začátku vynikala Dominique Peclers. „Firmy, které působily v módním průmyslu, se tehdy paradoxně módy trochu bály. Čekaly vždy na pařížské přehlídky couture a pak kopírovaly, co se na nich ukázalo. Chtěla jsem přispět k tomu, aby měly vlastní styl a byly schopné samy odhadnout a zpracovat trendy, které budou zajímat jejich zákazníky,“ popisuje Dominique Peclers rozjezd vlastní konzultační firmy v sedmdesátých letech.

Jak jste se vlastně k předvídání trendů dostala?

Nejsem původně designérka, chtěla jsem být architektkou, a pak jsem se rozhodla pro politické a ekonomické vědy. Byla jsem ale fascinovaná módou, tím, co všechno znamená a proč vypadá tak, jak vypadá. V šedesátých letech jsem pracovala jako novinářka, v reklamě i pro obchodní domy a vnímala jsem silnou nejistotu řady profesionálů. Díky svému ekonomickému vzdělání jsem dokázala mluvit jazykem, kterému firmy rozuměly, ale zároveň jsem měla cit a intuici pro módu, která není vždy jen racionální. Měla jsem řadu kontaktů a dobré jméno. Začala jsem poskytovat konzultace a pak jsem založila vlastní společnost. V mém týmu byly většinou ženy, designérky, které vystudovaly užité umění a módu. Snažili jsme se firmám vysvětlit, že se nemusí bát toho, co přijde, a čekat na přehlídky couture. Ukázat jim, že když budou mít v týmu dobrého kreativního profesionála, budou schopné mít ty správné barvy, látky a tvary, když je budou potřebovat. A hlavně že si mohou vybudovat svůj vlastní styl, kterým osloví určitého zákazníka a podle kterého si dál budou z trendů vybírat, tak aby to pro ně fungovalo.

Ohleduplné obutí: jak se navrhují eko a vegan boty?

Rombaut shoes

V čem jsou ekologické a etické háčky sneakers a v čem naopak nadnárodní giganty mohou přispět k udržitelnější budoucnosti obouvání? Jak se navrhují boty, které šetří životní prostředí? O tom jsme natáčeli se dvěma mladými českými designérkami. Eliška Knotková se podělila o své zkušenosti z navrhování veganských bot pro londýnskou značku Bourgeois Boheme a Maria Nina Václavková představuje diplomku, se kterou končí studium v ateliéru K. O. V. na UMPRUM.

Jak se z malé firmy stala světová trendová agentura?

Základem našeho byznysu byly předpovědi barev. Byly jsme jen tři mladé ženy a měly jsme velmi rozdílné klienty. Každá z nás měla svůj úsudek, ale musely jsme se v něčem shodovat, mít nějaká základní východiska. Tím pro nás byly barvy. Vždycky jsme udělaly velký brainstorming a daly dohromady naši interní barevnou bibli. Náš tým se velmi rychle rozrostl, protože po naší práci byla velká poptávka. Zpočátku jsme dělali hlavně konzultace pro konkrétní společnosti, ale později jsme začali prodávat i obecnější trendové knihy pro velké firmy, které produkovaly vlnu, syntetická vlákna a mnoho dalších věcí. V osmdesátých letech jsme už působili mezinárodně a spolupracovali s firmami z Ameriky, Evropy i Asie.

Jak se díváte na současnou situaci ohledně předvídání trendů?

Ve Francii jsou aktuálně asi dvě nebo tři firmy, které s Peclers soutěží. Každá z nich má trochu jiný přístup k tomu, jak prezentovat módní trendy. Pro Peclers bylo důležité ukázat budoucnost jako hmatatelnou a snadno pochopitelnou realitu. Osobně jsem Peclers opustila v roce 2003. Aktuálně spolupracují hlavně s Čínou, která nakupuje know-how z celého světa.

Jak se podle Dominique Peclers mění situace v oblasti módy a trendů? Proč podle ní móda není umění, ale pochopení životního stylu? Jak poznat, který trend je krátkodobý a který se stane součáctí životního stylu? Jak dlouho se ještě může móda inspirovat pracovním oblečením? Je etická móda trendem, anebo ne? A pokud ano, v jaké fázi je životní křivka tohoto trendu? Poslechněte si v rozhovoru s Dominique Peclers z festivalu udržitelného životního stylu SLOU.

Playlist:

Choir Boy – Angel dog
Bad Gyal – Yo Sigo Iual
Björk – Blissing Me
Arca – Anoche

Jak se podle Dominique Peclers mění situace v oblasti módy a trendů? Proč podle ní móda není umění, ale pochopení životního stylu? Jak poznat, který trend je krátkodobý a který se stane součástí životního stylu? Jak dlouho se ještě může móda inspirovat pracovním oblečením? Je etická móda trendem, anebo ne? A pokud ano, v jaké fázi je životní křivka tohoto trendu? Poslechněte si v rozhovoru s Dominique Peclers z festivalu udržitelného životního stylu SLOU.

Sophie – It's Okay To Cry
Famitsu – Ghetto Dance
Pixelord – Chrome Heart
Siete Catorce & Amazondotcom – Sad Hug
Walton – Point Blank

Spustit audio