Američtí herojové zasahují

Ojedinělé je i zpracování - režiséři zvolili loutkový film, přesněji řečeno pracují s marionetami, seshora voděnými drátky (či nitkami), patrnými i pouhým okem. Dokonce zachovávají příznačný natřásavý pohyb patrný zvláště při prudké otočce. Zaměřili se na americkou mánii zjednávat všude na světě pořádek. Opět se soustředí na oblíbené stereotypy akčních filmů, na obvykle rozehrávané zápletky, na niterná traumata neochvějných hrdinů, na vypravěčské opracování takových příběhů, složité pohyby kamerou, střihovou skladbu. Působivou nadsázku těží z parodování těchto postupů, když se přesmyknou na hranici absurdity.

Takže nechybějí divoké přestřelky, bujaré honičky na zemi i ve vzduchu, odvážné zásahy proti teroristům. Navštívíme muzikálové představení o AIDS, dovíme se, jak těžkou újmu může vyvolat zhlédnutí válečného velkofilmu Pearl Harbor. Spatříme krvavé řežby, gejzírovité zvracení, mrtvoly plovoucí v řece i vášnivé sexuální scény, nechybí ani neskutečně sprostá mluva. Film si libuje v čítankově nadsazeném odkrývání freudistických motivací - jak u někdejšího herce, přijatého do týmu kvůli dokonalým převlekům, ale sužovaného pocity viny za dávnou rodinnou tragédii, tak drsného poldy, jenž naopak herce bytostně nesnáší.

Speciální komando se nikdy a nikde nenechá zastrašit|foto: Týdeník Rozhlas

Zprvu tvůrci hýří zveličováním: speciální komando uspěje sice v dílčím konfliktu, avšak ničí kolem sebe vše, kam oko dohlédne - ve Francii zdemoluje Eiffelovu věž i Louvre, v Egyptě se hroutí starodávné stavby zasaženy ničivými raketami. Největší hrozbou se stává nevyzpytatelný severokorejský diktátor, jenž si umane vrátit celý svět na úroveň své země a zpívá si dojemný song o tom, jak se cítí osamocen (podobně jako Saddám Husajn v South Parku). Zákeřný Korejec hodlá zneužít teroristy, kteří žvatlají několikaslovnou hatmatilkou, i důvěřivé mírové aktivisty s hollywoodskými herci v čele. Nalezneme mezi nimi autentické osobnosti filmového světa, například Aleca Baldwina, Matta Damona, Seana Penna nebo Tima Robbinse - rovněž loutkové, ovšem stylizované do polohy chrabrých supermanů.

Parker a Stone jsou pověstní tím, že nešetří nic a nikoho, ale tentokrát si počínají trochu jako slon v porcelánu. Vycházejí z antibushovských výpadů mooreovského ražení, kterým zprvu přiznávají jisté oprávnění, aby je vzápětí zcela zpochybnili - lépe je nechtěně zničit několik památek než připustit zkázu světa. Jenže marná sláva, nerozlišující výpady všemi směry nakonec jako by ospravedlňovaly velmocenské imperiální choutky...