Alžběta Jungrová ukazuje svůj Černobílý svět: ozbrojené děti, narkomany i lidi živící se odpadky
Nikon Photo Gallery představuje pod názvem „Černobílý život“ práce Alžběty Jungrové, která fotografuje život a osudy lidí v různých ne vždy bezpečných částech světa - narkomany na pakistánsko-afgánské hranici, lidi hledající obživu na skládce odpadků v Kambodži, ozbrojené děti a civilisty v pásmu Gazy či indiány v kolumbijské džungli.
Alžběta Jungrová začala fotografovat už na základní škole. Po studiích na Střední průmyslové škole grafické pracovala jako fotoreportérka pro MF Dnes, Hospodářské a Lidové noviny. Za svými snímky a hlavně za lidmi a jejich příběhy a osudy, se často vydávala do míst, v nichž se ve své kůži necítí ani otrlí chlapi. Brodila se největší skládkou odpadků v Kambodži, ropným bahnem na stanovišti tankerů v Bangladéši, fotografovala život lidí v chudých etiopských vesnicích i ozbrojené děti a civilisty v pásmu Gazy.
Jan Dyntera – Lost Connections: Moje umění je práce s chybami
Do Malé Galerie Villy Pellé jsme se vypravili na výstavu grafika a fotografa Jana Dyntery, jehož netradiční projekt - Lost Connections - zkoumá vizuální pohyb v hlubinách digitálního prostoru a v jeho omezeních, tak jak jej vytváří sofistikované grafické či vyhledávací systémy.
O několik slov k výstavě a k autorce požádal Karel Oujezdský Filipa Lába z Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Výstava Černobílý život je zajímavá především tím, že nám ukazuje fotky z částí světa, kam se mnoho z nás nikdy v životě nedostane. Dílo Alžběty Jungrové je zajímavé jejím ženským pohledem na věc, přináší laskavější pohled i na velmi drsné životní podmínky.“
Série fotografií z různých míst doplňují i texty. „Jsou to původně deníky, které jsem psala svojí mámě domů, aby se o mě tolik nebála. Zažívala jsem extrémní věci a potřebovala jsem je s někým sdílet, takže jsem jí posílala emaily,“ vysvětluje vznik textů k fotografiím Alžběta Jungrová.
Viktor Pivovarov: V umění starých mistrů je spousta otázek, které jsou věčné
Čelní představitel neoficiální ruské umělecké scény tzv. moskevské konceptuální školy Viktor Pivovarov na začátku své umělecké kariéry vytvářel publikace pro děti a dlouhá léta se živil jako ilustrátor dětských knih a časopisů. Ilustrovat nepřestal ani v 70. letech, kdy se začal věnovat volné tvorbě a společně s Iljou Kabakovem se do světového dějepisu umění zapsal jako průkopník ruského konceptuálního umění.
Za reportáž o drogách na pakistánsko-afgánských hranicích obdržela čestné uznání Czech Press Photo, za sériii snímků o dětech pracujících v cihelně v pákistánském Péšaváru a za sérii fotografií z barmského uprchlického tábora v Bangladéši, obdržela cenu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Výběr dokumentárních fotografií Alžběty Jungrové z desetiletí jejího reportážního působení můžeme vidět až do 10. prosince.
