Alžběta Jungrová ukazuje svůj Černobílý svět: ozbrojené děti, narkomany i lidi živící se odpadky

13. listopad 2017

Nikon Photo Gallery představuje pod názvem „Černobílý život“ práce Alžběty Jungrové, která fotografuje život a osudy lidí v různých ne vždy bezpečných částech světa - narkomany na pakistánsko-afgánské hranici, lidi hledající obživu na skládce odpadků v Kambodži, ozbrojené děti a civilisty v pásmu Gazy či indiány v kolumbijské džungli.

Alžběta Jungrová začala fotografovat už na základní škole. Po studiích na Střední průmyslové škole grafické pracovala jako fotoreportérka pro MF Dnes, Hospodářské a Lidové noviny. Za svými snímky a hlavně za lidmi a jejich příběhy a osudy, se často vydávala do míst, v nichž se ve své kůži necítí ani otrlí chlapi. Brodila se největší skládkou odpadků v Kambodži, ropným bahnem na stanovišti tankerů v Bangladéši, fotografovala život lidí v chudých etiopských vesnicích i ozbrojené děti a civilisty v pásmu Gazy.

Jan Dyntera – Lost Connections: Moje umění je práce s chybami

Jan Dyntera, Lost Connetions

Do Malé Galerie Villy Pellé jsme se vypravili na výstavu grafika a fotografa Jana Dyntery, jehož netradiční projekt - Lost Connections - zkoumá vizuální pohyb v hlubinách digitálního prostoru a v jeho omezeních, tak jak jej vytváří sofistikované grafické či vyhledávací systémy.

O několik slov k výstavě a k autorce požádal Karel Oujezdský Filipa Lába z Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Výstava Černobílý život je zajímavá především tím, že nám ukazuje fotky z částí světa, kam se mnoho z nás nikdy v životě nedostane. Dílo Alžběty Jungrové je zajímavé jejím ženským pohledem na věc, přináší laskavější pohled i na velmi drsné životní podmínky.“

Série fotografií z různých míst doplňují i texty. „Jsou to původně deníky, které jsem psala svojí mámě domů, aby se o mě tolik nebála. Zažívala jsem extrémní věci a potřebovala jsem je s někým sdílet, takže jsem jí posílala emaily,“ vysvětluje vznik textů k fotografiím Alžběta Jungrová.

Viktor Pivovarov: V umění starých mistrů je spousta otázek, které jsou věčné

Viktor Pivovarov

Čelní představitel neoficiální ruské umělecké scény tzv. moskevské konceptuální školy Viktor Pivovarov na začátku své umělecké kariéry vytvářel publikace pro děti a dlouhá léta se živil jako ilustrátor dětských knih a časopisů. Ilustrovat nepřestal ani v 70. letech, kdy se začal věnovat volné tvorbě a společně s Iljou Kabakovem se do světového dějepisu umění zapsal jako průkopník ruského konceptuálního umění.

Za reportáž o drogách na pakistánsko-afgánských hranicích obdržela čestné uznání Czech Press Photo, za sériii snímků o dětech pracujících v cihelně v pákistánském Péšaváru a za sérii fotografií z barmského uprchlického tábora v Bangladéši, obdržela cenu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Výběr dokumentárních fotografií Alžběty Jungrové z desetiletí jejího reportážního působení můžeme vidět až do 10. prosince.

autoři: Karel Oujezdský , Hok
Spustit audio