Alois Piňos a Manja Ristić: Zvukové obrazy blízkého světa
Ze zvuků krápníků a podzemní řeky v Moravském krasu vytvořil Alois Piňos v roce 1976 svou skladbu Speleofonie. Letos vyslala chorvatská skladatelka Manja Ristić do světa osobní zprávu o zvucích krasového ostrova Korčula ničeného turistickým ruchem. Našeho skladatele spojuje s chorvatskou autorkou přírodní podstata jejich tvorby stejně jako ekologické akcenty. Dělí je od sebe několik generací lidských pokolení i použitých technologií.
Pro Aloise Piňose (1925–2008) znamenala příroda základní zdroj inspirace, ale především všeobjímající prostor, do kterého patří tajemné hlubiny krasových jeskyní stejně jako živly, zvířata a lidé.
Hudba okolní krajiny
Jeho Kontrapunkty přírody a Speleofonie čerpají ze zvuků, které skladatele obklopovaly v jeho nejbližším okolí. Druhá z nich vznikla výhradně ze zvuků podzemních prostor Moravského krasu, cinkání krápníků a zurčení ponorné řeky Punkvy. Ve své době představovala naprostý unikát.
Manja Ristić (1979) vnímá zvuk svého životního prostoru stejně intenzivně, jen k němu přidává současnější hudební uvažování a také přímočařeji vyslovené ekologické téma.
Její letošní alba Kairos & the Dwellers a Songs of the North putují po chorvatském pobřeží. Všímají si především ostrova Korčula, kde skladatelka žije, ale také mořských varhan v Zadaru.
Fascinující akustický objekt rozeznívaný příbojem působí jako zesilovač zvuků z hlubin přírody a zároveň přitahuje davy turistů, kteří ji postupně ničí.
Související
-
Občas je lepší jen poslouchat. Ponořte se do relaxačních zvuků přírody, měst nebo lidského hlasu
Proč nahrávání v terénu osvobozuje? Jak mixovat konejšivé zvuky s problémy světa? Jonáš Gruska a Jiří Žák mluví o zkušenostech z terénního nahrávání i o fenoménu ASMR.
-
Nejrozmanitější zvuky přírody ve městě uslyšíte ze zbytkových ploch, které nikdo nenaplánoval
Poslechněte si vysílání o Svítání, audioartu a důležitosti prázdných míst ve městech. Hosty ArtCafé jsou Radan Haluzík, Ladislav Železný a Dawn Scarfe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.