Alexandra Berková: Magorie. Fantaskní podobenství o zemi pod plochým kamenem
Země, v níž jsme žili, se jmenovala Magorie. Alespoň ve vrcholné experimentální próze, kterou do odpovídajícího rozhlasového tvaru v roce 1991 adaptoval Josef Henke. Repríza v rámci Zakázaného léta na Vltavě. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.
Dříve než byla stejnojmenná novela Alexandry Berkové oceněná v roce 1991 cenou Egona Hostovského, natočil podle ní režisér Josef Henke dramatickou kompozici s hudbou Emila Viklického.
Alexandra Berková představovala v době, kdy moc totalitního státu zasahovala i do vydávání literatury, typ nekonformní autorky, která si na svůj knižní debut musela počkat dvanáct let (předtím publikovala pouze časopisecky). Knížka s červeným obalem vyšla až v roce 1986 a byla přijata s velkým ohlasem, jak Berková později vzpomínala: „Zmizela z pultů během jednoho dopoledne.“
V této povídkové knize se převážně zaměřila na ženské osudy. Po listopadové revoluci se stala jednou z prvních propagátorek feminismu a vystupovala s tímto tématem ve veřejných diskuzích.
V Magorii, která kolovala téměř jako samizdat v opisech ještě před rokem 1989, si vyzkoušela složitou formální konstrukci a literárnost. Od obojího později ustupovala, zvláště ve svých televizních scénářích. Ženskému tématu však zůstala věrná, dokonce prosazovala v rámci zrovnoprávnění založení ženské zednářské lóže. Patřila také k průkopníkům výuky tvůrčího psaní a řadu let vyučovala na Soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého a na Vyšší odborné škole tvůrčího psaní. Zemřela v roce 2008 ve věku nedožitých 59 let.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jaroslav Hůlka: Láska. Baladický obrázek z brněnské periferie
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Příhody okouzlujícího vypravěče a lháře
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.