Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Nemá kocour pořád posvícení. Bohatý nápadník narazí na tvrdý odpor

Svým dramatickým dílem čítajícím na padesát divadelních her se stal Alexandr Nikolajevič Ostrovskij osobitým kronikářem poměrů panujících v ruské společnosti ve druhé polovině 19. století. Nastavil v něm zrcadlo především kupeckému stavu a bez příkras zachytil jeho zaostalost, tyranii, hamižnost a krutost. Zároveň měl cit pro výstavbu situací a vykreslení osobitých postav. Jako dramatik ovládl a vystřídal mnoho žánrů od společenské satiry či velmi hořké komedie přes veršované hry, dramata s námětem z ruských dějin i pohádek až po tragédie.

Zápletky Ostrovského her se zhusta točí kolem peněz, kterých se hlavním hrdinům nedostává. Zdánlivý realismus jeho komedií je často doveden do lehce groteskní nadsázky.  To činí jeho hry přitažlivé i mnoho let po jejich vzniku. Vzpomeňme například Rajmontovu adaptaci hry I chytrák se spálí, která se na konci osmdesátých let 20 století hrála pod názvem Deník ničemy v Národním divadle, nebo Smočkovu inscenaci komedie Les v Činoherním klubu. I v komedii Nemá kocour pořád posvícení dokázal Ostrovskij vytěžit známé téma zamilovaného starce osobitým způsobem.

V neděli 14. června uplynulo od úmrtí Alexandra Nikolajeviče Ostrovského sto čtyřicet let.