24. listopadu 2012 v 0:00 |

Alex Švamberk: Projekt L

0:00
/
0:00
Alex Švamberk: Projekt L
02769545.jpeg
24. listopadu 2012 v 0:00 |

Alex Švamberk: Projekt L

Třináct let po své smrti zůstává Petr Lébl oním fenoménem, za který bývá označován. Výjimečná byla už jeho amatérská představení z osmdesátých let v čele s inscenací Vonnegutovy Grotesky, na kterou navázal Tauridus o knížeti Potěmkinovi a Eliadeho Had. 

Opulentním akcentem na výtvarnou složku a barevnost i na bizarní dialogy ukazující absurditu doby se lišila nejen od oficiální produkce kamenných divadel, ale i od jiných amatérských divadel, měla větší hloubku než soubory Pražské pětky.

Jeho inscenace Na zábradlí v čele s Našimi furianty, Gogolovým Revizorem a trojicí Čechovových her Racek, Ivanov a Strýček Váňa jeho kvality potvrdily, patří ke klenotům českého divadla. Osobně mě ale zaujaly jiné aspekty Léblova života a tragického konce. Je to otázka, že člověk nemusí vnímat svou situaci stejně jako jeho okolí. Lébl byl v devadesátých letech na vrcholu, zažíval úspěch a měl před sebou možnosti dalšího vývoje. Přesto se rozhodl 12. 12. 1999 z tohoto světa odejít.

Neukončil však svůj život v soukromí. Nezabil se za zavřenými dveřmi kanceláře, ale oběsil se v provazišti milovaného divadla, a jeho tělo viselo nad jevištěm v době, kdy se tam hrály Prezidentky Wernera Schwaba. Jeho konec tak měl vysloveně divadelní charakter, jako by ho inscenoval perverzní režisér, i když nelze vyloučit, že v tom sehrála roli i náhoda.

02769559.jpeg

Takto pojatá sebevražda byla zvláštním způsobem převrácenou ideou extrémní performance, která by měla na těle performera zanechat viditelné stopy, a nejlépe vyvrcholit jeho smrtí, aby dílo bylo absolutní. Lébl divadelník pracující s iluzí při svém odchodu překročil Rubikon a propojil divadlo s tragickou realitou, přičemž zbořil další hranici.

Při práci na léblovském projektu jsem postupně odhaloval, jak Lébl ve své posedlosti dokonalým divadlem bezostyšně manipuloval se svými spolupracovníky, a uvědomil jsem si, jak často veden vizí dělám přesně totéž sám s cílem dostat z každého maximum. Alespoň v tom se velkému divadelnímu demiurgovi podobám a také na to v soukromém životě občas doplácím.

Projekt L původně vznikl jako multimediální představení pro festival Next Wave, ve kterém se snoubil tanec s hudbou a nahranými vzpomínkami na Petr Lébla. Uveden byl v Divadle Na Zábradlí v rámci večera Next Vawe věnovaného Petru Léblovi. Využity jsou v něm texty tří osob, na které režisér zapůsobil ještě v době, kdy byl na amatérské scéně. Je mezi nimi blízký Léblův spolupracovník, žena pohybující se v okolí souboru a nadšená fanynka.

00280519.jpeg

Hudbu natočila industriální skupina S / M+ v rozšířeném obsazení.


Pro Radioateliér bylo dílo zkráceno a upraveno

Alex Švamberk – koncept, hudba, samply, syntezátory, programování, procesory, kovy
Miroslav Posejpal – hudba, cello, efekty
Damian Catera – hudba, elektrická kytara, procesory
Silvia Hromádková – hudba, zpěv, procesory, samply
Jana Kneschke – elektrické housle, efekty
Helena Berdychová – zpěv (mantra proti strachu ze smrti)
Alexandra Niklíčková – syntezátor
Vladimír Štástka – baskytara

Vzpomínající:

Vítek Hofhanzl
Markéta Pilařová
Lenka Auředníková-Kocková