Aleš Palán: Ratajský les
Četba na pokračování z románu českého spisovatele, v němž autor na základě skutečných událostí tvaruje, dotváří a fabuluje příběh z padesátých let. V režii Markéty Jahodové účinkují Jana Stryková, Igor Bareš a Jan Hartl. Každý díl poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
10. ledna 1952 byla v Ratajském lese (v románové obci Smrk – ve skutečnosti v rolnické vesnici Mirošovice, části městyse Rataje nad Sázavou) zastřelena komunistická funkcionářka Anna Kvašová. „Zbraň proti ní pozvedl Antonín Landstof, kterému asistovali Josef Kubelka a Josef Koupil. Zásah, který se nešťastnou shodou okolností vymkl původnímu záměru Kvašovou jen zastrašit a odstartoval následnou tragédii, si sjednal Josef Pták.“
Aleš Palán: Ratajský les (ed. pozn.)
Okolnosti příběhu a motivaci chování jednotlivých postav autor v základních obrysech ve své knize zachoval. Landstof s Ptákem byli skutečně vyslýcháni. Landstof kvůli nevydařené emigraci, Pták kvůli podezření z vraždy, oba ale byli po čase propuštěni. Vražda byla vyšetřena až po šesti letech na základě udání. Udavačem byl tehdy možná notář, který vyřizoval nějaké dědické řízení, nebo soused v hospodě, dodnes se přesně neví.
Aleš Palán čerpal podklady pro svůj román Ratajský les zejména z vyšetřovacího spisu v pražské badatelně Ústavu pro studium totalitních režimů. V románu se střídavě pročítáme třemi časovými rovinami. První je rok 1952, doba samotného skutku, kdy je na hromadě klestí v lese nalezena funkcionářka – zde Anna Felbabová – s prostřelenou hlavou.
Druhou linií je rok 1958, doba, kdy státní bezpečnost dostala udavačský „tip“. Příznačná vyšetřovatelova věta: „Tak co tě k nám přivádí, soudruhu?“ a následná odpověď tázaného rozpoutaly dalekosáhlé neštěstí pro řadu lidí. Vraždu Felbabové využije komunistický režim mimo jiné k rychlejšímu a tvrdšímu kolektivizování místních sedláků. (Ve skutečnosti byli po udání viníci zatčeni a v procesu, využitém propagandisticky, odsouzeni k smrti a i další – víceméně nevinní účastníci procesu putovali do těžkých žalářů.)
Třetí linie se odehrává v roce 2014. Po více než půlstoletí se totiž spravedlnost nedostala ke slovu, a tak nastává čas na mstu. Příběh tří dějových rovin běží ve svižném tempu, abychom pak téměř bez dechu skončili v roce 2015, v hlavě několik překvapivých rozuzlení a řadu otázek.
Účinkují: Jana Stryková, Igor Bareš a Jan Hartl
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Hudební spolupráce: Wanda Dobrovská
Mistr zvuku: Roman Špála
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno v roce 2018.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.