Akustická mušle nebo plot z bambusových tyčí. I tak může vypadat divadelní prostor
Je divadelní prostor záležitostí místního a konkrétního kontextu, anebo existuje jedno univerzální řešení tohoto uměleckého prostoru? Odpovědi nabízí výstava divadelního prostoru na Pražském Quadrienalle v Centrální hale Průmyslového paláce v Praze.
Výstavní koncepce je dílem designérů Jana Klosse a Matěje Činčery ze studia OKOLO a je pojata jako symbolická flotila dodávek stylizovaných do malých projekčních sálů. Promítané krátkometrážní filmy vytvořené v rámci jednotlivých projektů jsou založené na dialogu mezi tvůrci a umělci. Jakoby se dodávky se svým audiovizuálním obsahem sjely doslova z celého světa.
„Jde o čtyřicet projektů, které se přihlásily do otevřené výzvy vyhlášené Pražským Quadriennale. A na výstavě můžete vidět skoro všechny. Což je skvělé, protože šlo o velmi otevřenou výzvu, díky čemuž se nám sešly opravdu rozmanité projekty divadelní architektury,“ říká jeden z porotců, Andrew Filmer z Aberystwyth university ve Walesu.
Tříčlenná porota ocenila celkem čtyři projekty, mezi nimiž je i DOX+. Jeho přednost spočívá především v multifunkčním sále s proměnnou akustikou a flexibilní scénickou technologií, takže ho lze vyladit pro potřeby konkrétní produkce. Jak architekt Petr Hájek říká, jde o lešení nebo trenažer pro myšlenky a nápady umělců. Dále porota ocenila britsko-polský projekt levitujícího divadla, britskou mobilní akustickou mušli Soundforms a čínský projekt Theatre in the Wild.
Sál, který lze naladit jako hudební nástroj. V DOX+ mohou pořádat i varhanní koncerty
Centrum současného umění DOX v Praze slaví letos deset let své existence. Při této příležitosti otevřelo nový multifunkční sál DOX+.
„Vybrali jsme tyto čtyři, protože si myslíme, že vstupují do velmi cenného dialogu – se sebou navzájem a také s tématem současného divadelního světa. A co je na nich zajímavé? V případě britského projektu Soundforms, venkovního divadla ve tvaru mobilní akustické mušle, jde o krásné architektonicko-sochařské dílo, které má ve veřejném prostoru svůj význam i důstojnost. A zároveň nabízí skvělou akustiku. Co se týče projektu Theatre in the Wild, který se poprvé představil na opuštěném rýžovém poli v rurálním prostředí na okraji Hong Kongu, ten zase lidem umožňuje shromažďovat se v přímém propojení s přírodou. Využívá tenké látky zavěšené na bambusových tyčích, které ohraničují vymezený prostor, ve kterém se odehrává performance. Líbilo se nám, jak tento projekt pracuje s geniem loci,“ říká Andrew Filmer.
Posledním oceněným je britsko-polské Levitující divadlo - jídelní stůl, který pluje mezi dvěma stromy a je zároveň jevištěm. „Je velmi otevřené a doslova lidi vyzývá, aby se k němu posadili, byli chvíli spolu a zároveň sledovali, co se děje před nimi. Jde o prostor využitelný mnoha způsoby,“ popisuje porotce. A vysvětluje, proč porota nevybrala jeden nebo tři vítězné projekty ale hned čtyři.
Výstava Fragmenty na Pražském Quadriennale představuje díla významných osobností světové scénografie
Modely, nákresy, kostýmy a další výtvarná díla jsou nyní k vidění na Pražském Quadriennale v rámci výstavní sekce nazvané Fragmenty. Každá zúčastněná země – mezi nimi i Irán, Portugalsko, Nový Zéland nebo Slovensko - vybrala jediný artefakt, kultovní či přelomové dílo z oblasti scénické výpravy, kostýmního výtvarnictví, světelného nebo zvukového designu, které vytvořila některá z legend oboru.
„Musím říct, že nebyl jediný projekt, který by výrazněji vyčníval a byl zcela jedinečný a unikátní. Proto jsme nevybrali jen jednoho vítěze. Co mě ale překvapilo ještě víc, byla ta obrovská šíře a rozmanitost projektů. Navíc, tato výzva položila zajímavou otázku – je divadlo věc místního a konkrétního kontextu, anebo existuje jedno univerzální řešení divadelního prostoru? Podle mě se jasně ukázalo, že současné divadlo je záležitost daného místa a také citlivosti vůči životnímu prostředí i vůči ostatním lidem.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka