Akademie věd slaví 125. výročí založení a představuje svůj Smysl pro umění

03497656.jpeg

Česká akademie věd a umění sdružovala od svého založení v roce 1890 až do roku 1952 také výtvarné umělce, literáty a hudebníky, které oceňovala každoroční prémií za nejvýznamnější umělecké výkony. Výstava s názvem Smysl pro umění představuje umělecká díla, jejichž prestiž tato ocenění podpořila. V Salmovském paláci můžete výstavu připravenou Národní galerií ve spolupráci s Akademií věd navštívit do 10. ledna příštího roku.

Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, předchůdkyně dnešní Akademie věd ČR, vznikla spíše jako instituce reprezentativní. Její první tři třídy se zabývaly vědou, čtvrtá podporovala umění. Její činnost po šedesáti letech ukončila reorganizace akademie, jejímž hlavním autorem byl Zdeněk Nejedlý. Slovo „umění“ bylo tehdy z názvu instituce navždy vypuštěno.

Několik z oceněných prací zůstalo v majetku České akademie věd, většina se však rozptýlila do řady institucí i soukromých sbírek. Soubor těchto děl má nyní veřejnost možnost zhlédnout poprvé. Výstava připomíná také mecenáše kultury, především Josefa Hlávku, Leopolda Schmidta, Leopolda Katze či Josefa Maudra, kteří svými donacemi umožnili dlouhodobou podporu českého umění.

„Poprvé se v České akademii oceňovalo už rok po jejím založení, tedy v roce 1891,“ připomíná autorka výstavy, Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění Akademie věd. „Tehdy cenu získal obraz Vojtěcha Hynaise Nahá pravda. Toto dílo je dnes nezvěstné, ale z toho co víme, si můžeme udělat docela přesnou představu, jak vypadalo. Je to dílo pozoruhodné tím, že zdůrazňuje propojení společnosti a umění při řešení zcela současných problémů.“

03497654.jpeg

Z výtvarných umělců najdeme mezi držiteli akademické ceny Vojtěcha Hynaise, Mikoláše Alše, Hanuše Schwaigera, Beneše Knüpfera, Josefa Václava Myslbeka, Františka Kupku, Vojtěcha Preissiga, Josefa Ladu, architekty Kamila Hilberta, Josefa Havlíčka, Karla Honzíka nebo Josefa Gočára, kteří patří k ikonickým tvůrcům české kultury.

Součástí výstavy jsou také ukázky oceněných hudebních a literárních děl: nahrávky vítězných skladeb Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka i knihy a archivní zvukové záznamy hlasů Jiřího Karáska ze Lvovic, Růženy Jesenské, Viktora Dyka nebo Jaroslava Hilberta pořízené akademií v roce 1929.