Akademie věd České republiky slaví 20 let existence
Akademii věd České republiky je v letošním roce 20 let – a její představitelé si připomínají problémy i úkoly, které tato instituce a její vědci řešili a řeší.
Záhy po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 bylo zřejmé, že se naskýtá šance postavit českou věd u na nové, moderní a demokratické základy. To si uvědomovala již tehdejší Československá akademie věd, která pod vedením Otto Wichterla, vynálezce kontaktních čoček a svého posledního předsedy (v letech 1990 – 1992), přistoupila k řadě zásadních změn ve své struktuře i směřování. Po rozdělení Československa se v únoru 1993 sešel ustavující sněm Akademie věd České republiky, jenž zvolil prvním předsedou nové české vrcholné vědecké instituce předního fyzikálního chemika Rudolfa Zahradníka (byl jejím předsedou v letech 1993 – 2001). Po něm stanuli v čele AV ČR další významní představitelé vědeckého života, Helena Illnerová (2001 – 2005), Václav Pačes (2005 – 2009) a Jiří Drahoš (od 2009).
Porevoluční změny Od svého vzniku byla Akademie věd ČR koncipována jako moderní vědecká instituce, která plně koresponduje se světovou vědou a zároveň má co nabídnout i české společnosti. Aby mohl a toto své poslání naplnit, musela ovšem v průběhu dvaceti let své existence provést řadu principiálních kroků. Došlo především k zásadní redukci počtu ústavů a pracovníků Akademie: počet ústavů poklesl z 85 v roce 1990 na současných 53 a počet pracovníků ve stejném období z 12 tisíc (včetně Slovenské akademie věd 20 tisíc) na současných 7,7 tisíc osob (z toho 2800 vědeckých pracovníků).
Dalším významným krokem bylo odideologizování a odpolitizování vědeckého výzkumu. Akademie věd ČR je dnes nepolitická a všem názorovým směrům otevřená vědecká instituce. Tento fakt máme již za natolik samozřejmý, že si jej často ani neuvědomujeme – a přece až do května 1990 bylo zákonem předepsáno, že v Akademii se uplatňuje vedoucí role Komunistické strany Československa a smí tu být pěstována jen marxisticko-leninská věda. Odstranění politického diktátu napomohlo i tomu, že Akademická rada, která od roku 1993 stojí v čele AV ČR, není dnes slepým nástrojem stranické či státní politiky, ale významným orgánem moderujícím a ovlivňujícím dialog mezi jednotlivými akademickými ústavy a českou společností.
Úkoly Akademie věd ČR v 21. století
Významný kus cesty ušla AV ČR i na poli mezinárodní spolupráce. Až do roku 1990 se výzkum prováděný v ČSAV na mezinárodním poli orientoval především na Sovětský svaz a další země sovětského bloku; spolupráce se zeměmi západní Evropy a s USA měla nahodilý ráz a byla z ideologických důvodů uměle podvazována. Po roce 1990 se podařilo AV ČR plně integrovat do světové vědy jako rovnocenného partnera a zapojila se rovněž účinně do budování nových evropských struktur. Její pracovníci jsou dnes pravidelně zastoupeni ve významných zahraničních centrech (jako je např. švýcarský CERN) a podílejí se i na rozjezdu velkých evropských center na českém území (ELI, BIOCEV aj.).
Své čelné místo mezi vědeckými institucemi v České republice neodvozuje dnes již AV ČR od svého zákonně vymezeného nadřazeného postavení, jak tomu bylo do 1989, ale výhradně od své vědecké výkonnosti. Věnuje se dnes základnímu i aplikovanému výzkumu v úzké spolupráci s vysokými školami i dalšími institucemi; v stále větší míře přispívá i k vysokoškolské výuce (včetně vzdělávání doktorandů) a zvyšuje se její propojení i s pracovišti aplikovaného a průmyslového výzkumu.
Zdroj informací: Akademie věd České republiky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
