Ajznboňáci ze Zlína

9. březen 2004

Mateřská inscenace amatérského souboru Nejhodnější medvídci Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí se chýlí k derniéře. Avšak s dceřinými inscenacemi téhož titulu jakoby se v kamenných divadlech roztrhl pytel. Po pražském Divadle v Dlouhé nasadili jako první tento titul z prostředí malého českého nádražíčka také v Městském divadle ve Zlíně, po nich se k nádražáckému boomu připojilo ještě divadlo v Karlových Varech.

Současná hra Samuela Königgrätze je založena na detailní ilustraci života na nádraží, který vždy tvořil svět sám pro sebe. K němu patří nejen svébytné prostředí, ale především nádražácká hantýrka. Pod zdánlivě klidným během všedního dne naplněného pouze banálními pseudodramatickými událostmi (rozbitá "čuba", nová signalistka či pohyb kontrolora Evžena na trati) se však odehraje skutečná tragédie. V řemeslně propracovaném podání profesionálních herců však úmrtí výpravčího Dvořáka zůstává ztraceno ve stínu komických dialogů, situací a záměn, na které se režie i výkony herců soustředí. Tragikomická katarze se však nekoná.

Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

Nutno říci, že obě srovnávané inscenace profesionálních souborů (pražského i zlínského) si jsou dost podobné. Od zmiňovaného celkového vyznění, přes pojetí postav, až po výpravu. O té můžeme říci, že je v pražské inscenaci poněkud odvážnější. Režisérka Hana Burešová dovršila pohled očima železničáře až tak, že před představením a o pauze nechává promítat monotónní pohled z lokomotivy rozjetého vlaku doplněný industriálním hlukem. Její nápad se závěrečnou scénou s kraby v lidské velikosti, který vůbec nezapadá do viděného celku, si naštěstí ve Zlíně odpustili. Naopak zcela shodně si soubory obou divadel precizně vyhrávají s realistickou nápodobou typického kupé 2. třídy a "pohodlné" jízdy v něm.

Na zlínské inscenaci je nejcennější objevení a prosazení textu v kamenném regionálním divadle. Vzniklá interpretace je vcelku zdařilá a nemusí se stydět před konkurencí. Obě srovnávané inscenace však postihuje zvláštní paradox. Řemeslně zvládnuté, brilantní herectví je zde na škodu a zastírá kýženou tragikomickou výpověď.

autor: mat
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.