Afrika v knihách i na železničním náspu. Jizvy a Kniha vějířů
Běžný čtenářský obzor afrického kontinentu rýsují historky, romány, knihy odvahy a dobrodružství. V případě Emila Holuba převyprávěné, například Františkem Běhounkem - Na sever od Zambezi. Řeka kouzelníků nebo Prales leopardů Ladislava Pařízka, Pouští a pralesem Henryka Sienkiewicze, Afrika snů a skutečnosti Hanzelky a Zikmunda nebo Vzpomínky na Afriku Karen Blixenové, případně pro odvážné Příběh lvice Elzy Joy Adamsonové.
Nepochybně, výsledkem je notně romantizovaná podoba, ale obdiv k tajemnému kontinentu je pod dojmem takové četby – alespoň v určitém věku – ohromný.
Zájem studentů oboru afrikanistika spolehlivě uspokojí sborník nazvaný Afrikanistika v českých zemích a na Slovensku po roce 1960: kritické ohlédnutí. K vydání ho připravil Petr Skalník spolu s mezinárodním 18 členným týmem odborníků. Tištěnou podobu dostal ve vydavatelství Oftis v Ústí nad Orlicí, které tak činilo pro Filozofickou fakultu Univerzity Hradec Králové.
Senecio inaequidens – starček úzkolistý, malý portrét jednoho afrického migranta
Africkou reportáž z železničního náspu u pražské Podbaby připravil Petr Šourek, který se právě na tomto místě potkal s Jiřím Sádlem, odborníkem na ekologii rostlinných invazí. Společně se vydali obdivovat nebezpečný plevel.
Jizvy zůstávají
Kniha Lubomíra Vejražky nazvaná Jizvy zůstávají je jakýmsi volným pokračováním autorovy předcházející knihy Nezhojené rány národa. Tématem obou jsou zrůdnosti komunistického režimu. Zatímco publikace Nezhojené rány národa se věnuje politickým vězňům, jejich rodinám a především tomu, jak trpěly manželky a partnerky vězněných mužů, kniha Jizvy zůstávají se zaměřuje hlavně na vzpomínky dětí politických vězňů. Autor sesbíral několik silných vyprávění a sestavil z nich příběh dívky a posléze ženy, jejíhož otce zatkla komunistická StB a zinscenovaný soud ho odsoudil k absurdnímu trestu.
S autorem knihy Lubomírem Vejražkou a se dvěma z potomků politických vězňů - Annou Podpěrovou a Lucií Křížovou, rozenou Kufovou - natáčel Tomáš Pilát.
Ógi no sóshi
Vzácnou památkou japonského umění ve sbírkách Národní galerie je faksimile ilustrované sbírky japonské poezie z 16. století. V roce 2016 ji vydalo nakladatelství Karolinum v knižní podobě s názvem Kniha Vějířů. Z anonce v publikaci: „Unikátní rukopis sbírky 120 japonských básní ilustrovaných v kartuších ve tvaru vějířů z konce 16. století je nejrozsáhlejší dochovaným originálem žánru tzv. knih vějířů (ógi no sóshi) na světě. Už v roce 1906 ho přivezl ze své první cesty do Japonska český spisovatel a sběratel Joe Hloucha (1881-1957) a šedesát let ho opatruje Sbírka orientálního umění Národní galerie v Praze.“ Eva Ocisková hovořila s japanistkou Helenou Honcoopovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
