Adam Borzič: AI a spiritualita

Podobně jako Lev XIII. reagoval na průmyslovou revoluci, snaží se jeho jmenovec číst znamení digitálního věku. Umělá inteligence podle něj není jen technickým nástrojem, ale silou proměňující práci, vzdělávání, politiku, válku i naše chápání pravdy.

Čtěte také

Adam Borzič: Mystika jarního venčení

Pozoruhodné je, že encyklika nepropadá ani technofobii, ani technooptimismu. Papež připomíná, že skutečná inteligence není pouhé zpracování informací. Lidský rozum je spojen s tělem, svědomím, vztahy, soucitem a odpovědností.

Algoritmus může být rychlejší než člověk, ale neumí milovat, truchlit ani odpouštět. Proto Lev XIV. varuje před vírou, že samotné technické možnosti vyřeší lidské problémy. Bez etiky, demokracie a péče o společné dobro se mohou stát nástrojem manipulace, nerovnosti či války.

Zvláštní pozornost věnuje papež koncentraci digitální moci. Nepoužívá sice pojem technofeudalismus, s nímž přišel levicový ekonom Yanis Varoufakis, ale jeho diagnóza se mu blíží. Varuje před světem, v němž se data, algoritmy a komunikační platformy soustřeďují v rukou několika korporací s bezprecedentním vlivem na ekonomiku, politiku i každodenní život. V pozadí jeho varování zní ovšem starší otázka: bude technologie sloužit člověku, nebo se člověk stane zdrojem pro techno-impérium?

Čtěte také

Adam Borzič: Nečernobílá laskavost

S papežovým humanistickým poselstvím plně souzním. Mé úvahy se však stáčejí ještě jiným směrem. Rodí se z dialogu s drahým přítelem politologem Petrem Kratochvílem a inspirují se myšlením americké teoložky, filosofky vědy a mystičky Ilii Delio. Ta navazuje na dílo Teilharda de Chardin a chápe evoluci nejen jako biologický proces, ale také jako duchovní dobrodružství.

Technologie, i umělá inteligence, nejsou v tomto pohledu něčím vnějším. Jsou součástí tvořivé dynamiky kosmu. Člověk vytvářející technologie není od přírody oddělen; je přírodou, která začala reflektovat sama sebe.

Delio se rozchází s naivním techno-optimismem. Tvrdí, že jsme opustili mnohé tradiční představy o Bohu a člověku, aniž bychom dokázali objevit posvátno v samotném evolučním procesu. Proto máme sklon redukovat člověka na data a informace. Umělá inteligence se pak stává zrcadlem této redukce. Pokud chápeme vědomí pouze jako zpracování informací, snadno začneme považovat člověka za biologický počítač.

Čtěte také

Adam Borzič: Pouť buddhistických mnichů a psa Aloky pro mír

Delio připomíná, že lidská bytost je uzlem vztahů, příběhů, emocí, tělesnosti a duchovní otevřenosti. Zdůrazňuje, že posvátnost nenáleží pouze člověku. Celý kosmos je prosycen tvořivou božskou přítomností. Hvězdy, řeky, lesy, bakterie i lidské vědomí jsou součástí evolučního příběhu, v němž se vesmír stává stále složitějším, propojenějším a schopnějším vztahu.

Její úvahy mě vedou k otázce: Co když není největší výzvou umělé inteligence obrana člověka proti strojům, ale proměna našeho chápání života, vědomí a posvátna? Delio nevidí budoucnost jako zápas mezi lidmi a stroji, nýbrž jako hledání nové formy spolubytí v evolučním vesmíru.

Bylo by chybou vidět v AI pouze hrozbu. Pokud dokážeme překonat logiku zisku, kontroly a kolonizace, může se stát nástrojem rozvoje toho, co Teilhard nazýval noosférou – sférou sdíleného vědomí obepínajícího Zemi. Už dnes propojuje napříč kontinenty, překonává jazykové bariéry a zpřístupňuje vzdělání. V budoucnu by mohla pomáhat porozumět ekologickým procesům, podporovat dialog mezi kulturami a koordinovat péči o planetu. Sama o sobě nás však moudřejšími neudělá. Může pouze zesílit to, čím již jsme.

Čtěte také

Adam Borzič: Moudrost nedokonalosti

V nejodvážnějších vizích Delio by se technologie mohly stát součástí nové spirituálně-evoluční fáze světa. Ne proto, že by stroje nahradily člověka, ale proto, že by pomáhaly uvědomovat si radikální propojenost všeho živého.

Rozhodující totiž není technologie sama, nýbrž duch, který ji prostupuje. Pokud se noosféra nemá proměnit v planetární tržiště, ale v prostor spolubytí, bude muset růst zároveň technická inteligence i inteligence našeho srdce. Teprve jejich spojení by mohlo pomoci proměnit technický pokrok v hlubší porozumění tomu, jak spolu na planetě žít.