Achim, Bettina, Goethe a zámek Wiepersdorf. Příběh literární romantiky v braniborském sídle rodiny von Arnim
Zámek Wiepersdorf byl rodovým sídlem romantického básníka Achima von Arnim a jeho manželky Bettiny, rozené Brentano. Právě jim je zde věnováno muzeum. Na návštěvu nás pozvala spisovatelka Alena Wagnerová a Alena Zemančíková, které pořadem provázejí. Poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Zámek Wiepersdorf stojí v Braniborsku, v naprosté rovině jižně od Berlína. Od konce 18. století patří rodině von Arnim, do níž se roku 1781 narodil budoucí básník Achim von Arnim. Ten si vzal za ženu Bettinu Brentano, mladší sestru svého přítele a spoluautora sbírky lidových a starých písní Chlapcův kouzelný roh. Bettina byla v té době známá svými výstředními způsoby, známostí s Goethem a radikálními názory. Achim hospodařil na Wiepersdorfu až do své smrti a Bettina na zimu odjížděla s dětmi do Berlína.
21. ledna roku 1831 Ludwig Achim von Arnim zemřel, zanechal šest dětí, z nichž nejstarší Friedmund převzal hospodářství. Vedle kostela je malý hřbitov, kde leží Achim i Bettina, jejich děti a další členové rodu – až po posledního, který má jenom na zdi desku, protože byl po válce zavlečen Rudou armádou do Tuly a tam zemřel.
Zámek zůstal v majetku rodiny von Arnim až do roku 1945. Arnimovi byli antinacisté, na Wiepersdorfu našli útočistě „zvrhlí“ umělci i židovští učenci. Mezi nimi byl i komunista Iwan Katz, který díky nim přežil válku a po ní získal vlivnou pozici na berlínském magistrátu. Tak se stalo, že zámek se stal domem spisovatelů. Spolková země Braniborsko poskytuje každoroční stipendia umělcům z různých zemí a oborů, aby mohli v klidu a soustředění několik měsíců tvořit.
O Braniborsku, Prusku, romantickém hnutí, o objektivním i literárním obraze Achima a Bettiny von Arnim v pořadu Aleny Zemančíkové vypráví spisovatelka Alena Wagnerová, knihovnice Roswitha Karbaum, ředitelka Domu umělců Anne Frechen. Připomínáme i literární obraz Bettiny von Arnim v románu Nesmrtelnost Milana Kundery.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
