Literatura jako morální laboratoř. Zemřel přední izraelský prozaik Avraham B. Jehošua

14. červen 2022

Literatura nesmí vyklízet pozice morálního zkoumání a přenechávat je náboženství, řekl Avraham B. Jehošua během veřejné debaty konané na festivalu Svět knihy 2018. Prozaik, dramatik a esejista zemřel 14. června ve věku 85 let v Tel Avivu.

Avraham B. Jehošua (9. prosince 1936 - 14. června 2022) patřil k nejvýznamnějším izraelským autorům posledních desetiletí. Literárně debutoval v šedesátých letech povídkami, svůj první román Milenec, situovaný do doby šestidenní války, vydal v roce 1977. V šedesátých letech žil v Paříži, kde působil jako generální tajemník Světové unie židovských studentů. Jako profesor literatury působil na univerzitě v Haifě, Harvardu, Chicagu a Princetonu. Do češtiny byly přeloženy čtyři jeho romány — Milenec, Pan Mani, Molcho a Cesta na konec tisíciletí (vše překlad Magdalena Křížová).

Na Světě knihy v roce 2018 se vyznal z obdivu k velkým spisovatelům devatenáctého a první poloviny dvacátého století, na nichž obdivuje zejména vážný zájem o morální otázky. Právě ten podle něj současná literatura opustila, v důsledku čehož ztratila na vážnosti a vyklidila pole, které nyní zaplňuje náboženství, zejména náboženství fundamentalistického ražení. Jehošua mluvil i o jedinečné izraelské zkušenosti, jež se musí vyrovnat s tragédií holocaustu a zároveň reflektovat vlastní historickou identitu, jež navzdory dlouhému pobytu v diaspoře vychází zásadně ze středozemních a levantských kořenů.

A. B. Jehošua, Svět knihy 2018

Jeho raná díla jsou literární kritikou často přirovnávána k povídkám a románům Franze Kafky, jehož vedle Williama Faulknera uvádí Jehošua jako jeden z hlavních zdrojů své inspirace. Od konce sedmdesátých let publikoval několik románů, a pokaždé překvapil – volbou námětu, historickým zasazením děje či formou, s níž rád experimentuje. Za svá díla získal řadu ocenění včetně izraelské ceny za hebrejskou literaturu, byl nominován i na Nobelovu cenu za literaturu.

autor: Ladislav Nagy
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.