9 z 10 Čechů přiznává, že má o Zelené dohodě málo informací. Proto jsou manipulovatelní, míní psycholog

24. leden 2023

Zelená dohoda pro Evropu se v očích mnoha lidí stala synonymem fanatismu, který zdražuje ceny a ohrožuje průmysl. Podle průzkumů ale jen malé procento lidí ví, co Green Deal skutečně je. „Devět z deseti Čechů přiznává, že má jen velmi málo informací nebo vůbec žádné. Neznají ani základní cíle,“ konstatuje sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Veřejnost prý má k dispozici zejména většinově negativní stanoviska politiků, kteří se tak podobně jako v dalších oblastech snaží vytvářet vnějšího nepřítele. „V jeden moment je to migrace, Evropská unie nebo něco jiného a snaží se prezentovat v roli toho, kdo veřejnost před tím nebezpečím ochrání,“ vysvětluje.

Čtěte také

„Populace má málo informací, věci si spíš představuje a ze strany různých populistů je tak relativně manipulovatelná. Konkrétním příkladem je hoax o zákazu aut se spalovacími motory do roku 2035. Ta budou moci dále jezdit, jen se třeba přestanou vyrábět. A nikdo už nedoplní, že třeba už kolem roku 2030 bude výrobní cena elektromobilů nižší než těch se spalovacím motorem, takže to bude ekonomická volba,“ zdůrazňuje.

Zároveň ovšem platí, že samotnou existenci změny klimatu podle loňských dat zpochybňují jen zhruba čtyři procenta české populace. A nadpoloviční většina si myslí, že Česko by proti ní mělo podnikat aktivní kroky.

V Česku i mezi těmi k Zelené dohodě nejskeptičtějšími skupinami většina podporuje další rozvoj obnovitelných zdrojů, úspory a zateplování.

„Máme hluboký vztah k české krajině. Šetrné hospodaření na zemědělské půdě i s lesy je zakořeněné v naší kultuře. Dokonce i mezi těmi k Zelené dohodě nejskeptičtějšími skupinami většina podporuje další rozvoj obnovitelných zdrojů, úspory a zateplování,“ podotýká Krajhanzl.

Diktát z ...

Významným faktorem je odpor řady lidí k iniciativám, které přicházejí z Bruselu. „Máme pocit, že se nám diktuje buď z Vídně, Berlína, Moskvy, nebo teď z Bruselu a Washingtonu. Na to jsme vzhledem ke své historické zkušenosti alergičtí,“ popisuje psycholog.

Možnost chovat se šetrně by měli mít všichni, aniž by na to dopláceli z vlastní kapsy.

Roli hraje také neochota změnit svůj životní styl, byť o tom Zelená dohoda primárně není. „Snaží se spíš změnit pravidla fungování ekonomiky, aby drancování a znečišťování životního prostředí nebyla věc, která se ekonomicky vyplácí. Peníze z emisních povolenek pak lze používat na pomoc nejchudším domácnostem, aby si mohly zateplit nebo pořídit fotovoltaiku a tepelná čerpadla,“ uvádí Krajhanzl.

Čtěte také

„Pár let zpátky platilo, že pokud si někdo chce koupit něco šetrného k životnímu prostředí, typicky biopotraviny, tak si za to připlatí zhruba třetinu ceny. Což není úplně motivační. Myslím, že možnost chovat se šetrně by měli mít všichni, aniž by na to dopláceli z vlastní kapsy,“ dodává.

Krajhanzl se rovněž pozastavuje nad tím, že se v Česku vůbec nediskutuje o tom, že se v rámci transformačních opatření a podpory snižování emisí bude rozdělovat více než jeden bilion korun z evropských zdrojů:

„To je mimochodem více, než byl třeba poválečný Marshallův plán pro Evropu. Ty obrovské prostředky jsou velkou výzvou i pro státní aparát, aby je dokázal dobře rozdělit a nedocházelo ke korupci, ale aby se ty peníze opravdu použily na věci, které zlepší kvalitu života ve všech koutech země,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související