420. výročí narození Jana Ámose Komenského

21. březen 2012

Pro cyklus Psáno kurzívou vybíráme v těchto dnech ze spisů všestranného učence, myslitele, pedagoga, teologa, historika a dramatika Jana Ámose Komenského, od jehož narození uplyne 28. března rovných 420 let.

Pondělí 26. března 2012 v 10.00Jan Ámos Komenský: Listy chudýchJan Ámos Komenský je charakterizován v naší historii jako vychovatel a učitel národů, podle něhož už v době po třicetileté válce mnohé evropské země reformovaly své školství, zakládaly mateřské školy a organizovaly vědecké ústavy a akademie. Komenský žádal, aby vzdělání bylo otevřeno všem mladým lidem bez rozdílu. Už na počátku své mnohostranné činnosti napsal spis Listové do nebe, které vyšly již roku 1619 a patří k jeho prvotinám napsaným v českém jazyce. Komenský se zde vyslovuje především proti utiskování lidí bez majetku a chce být jejich mluvčím. Jedinou formu své obžaloby sociálních nerovností a nespravedlností vidí pak v odvolání k nejvyššímu božství. Z jeho spisu jsme vybrali První list chudých, v němž je Komenského kritika dobových sociálních poměrů vyjádřena nejúplněji. Připravil Václav Cibula. V režii Jana Tůmy účinkuje Josef Somr.

Úterý 27. března 2012 v 10.00Jan Ámos Komenský: Hrad FortúnyV úterý zazní úryvek z knihy Labyrint světa a ráj srdce, zahrnující kapitoly 23. až 25. Poutník prohlédá hrad Fortúny a nejprve přístup k němu, Poutník způsob boháčů prohlédá a Způsob rozkošných světa. Jak sám Komenský poznamenává v předmluvě nazvané „ke čtenáři“, východiskem literárního ztvárnění současné podoby světa byly jeho vlastní životní prožitky, s největší pravděpodobností zážitky a zkušenosti z jeho cesty do Anglie. Komenský k jejímu vyjádření volí odedávna známý a rozšířený literární postup alegorické skladby, tedy metodu nazírání na běžně známé životní jevy očima oproštěnými od konvenčního vnímání a hodnocení. Myšlenky obsažené ve vybraných kapitolách zhuštěně předkládá rovněž sám autor ve svých slovech „ke čtenáři“: „… že každého vůbec člověka mysl tam jde, kde a jak co nejplnějšího potěšení dojíti: a shledáno, že všickni takměř lidé z sebe vybíhajíce, v světě a věcech jeho, čím by mysl kojili a pokojili, hledají, tento v statku a zboží, onen v rozkošech a líbostech, jiný v slávě a vzáctnosti, tento opět v moudrosti a umění, jiný v veselém tovaryšství etc., a tak sumou všickni po věcech, kteréž vně jsou, v nich dobrého svého hledajíce, zevlují.“ V režii Josefa Melče účinkuje Alfred Strejček.

Středa 28. března 2012 v 10.00 Jan Ámos Komenský: O zastavování nelidskostiCyklus Psáno kurzívou nad spisy Jana Ámose Komenského pokračuje výběrem několika tezí z hlavního filozofického spisu Všeobecná porada o nápravě věcí lidských všestranného učence, myslitele, pedagoga, teologa, historika a dramatika. Komenský v nich zkoumá jevy, které vedou k deformaci vztahů mezi lidmi a zamýšlí se nad tím, co by lidé měli ve svém chování změnit. V režii Jana Tůmy účinkuje Otakar Brousek.

02256609.jpeg

Čtvrtek 29. března 2012 v 10.00 Jan Ámos Komenský: Kšaft umírající matky Jednoty bratrskéSpisem Kšaft umírající matky Jednoty bratrské se Jan Ámos Komenský loučil s vlastí a církví, když po ukončení třicetileté války skončily naděje českých exulantů na návrat do vlasti. Vyjadřuje v něm víru, že se odkazu Jednoty ujme český a moravský lid. Postava matky je symbolem Jednoty bratrské, která je odsouzena k zániku, ale matka ve své závěti odkazuje hlavní myšlenky příštím generacím. Připravil Rudolf Matys. V režii Hany Kofránkové účinkuje Věra Galatíková.

autor: jvk
Spustit audio