31.5.

29. květen 2007
Mozaika

Michel Houellebecq: Možnost ostrova, (Odeon) Martin Langer: Hlásky, (Dybbuk) Lukáš Kašpar: Český hraný film a filmaři za protektorátu,(Libri) Vladimír Borecký: Legenda o Hronu, (Gutenberg)

Michel Houellebecq: Možnost ostrova, vyd. Odeon Houellbecq je jeden z mála spisovatelů, který si získal úspěch nikoli nějakými vykalkulovanými bestsellery, ale naopak obžalobou současné západní společnosti. Jeho román Rozšíření bitevního pole z 90. let zaznamenal podobně bouřlivý ohlas jako svého času Sartrova próza Nevolnost. Tématem se mu stala frustrace lidí z banálního života, sebedestrukce, sexuální patologie, deprese. V podobném duchu se nese i nová próza nazvaná Možnost ostrova, s tím rozdílem že na konci čeká jistá naděje. Autor opět kritizuje dekadentní Západ, který je podle něj založen na principu eskalování rozkoše, což bývá zdrojem frustrací. A jediným živým pozůstatkem náboženství je na Západě touha po nesmrtelnosti. V autorově románu, který se odehrává zároveň v současnosti a v budoucnosti, je tato touha saturována problematickým klonováním lidí. Román Možnost ostrova nakladatelství Odeon.

Martin Langer: Hlásky, vyd. Dybbuk Kdybych se měl rozhodnout jen pro jednu z celé řady novinek, které vyšly, jmenoval bych nejspíš básnickou sbírku Hlásky z pera pětatřicátníka Martina Langera. Martin Langer je básník, který stojí stranou tzv. literárního provozu, a zároveň je to básník, který si stojí na svém. Střídmým tempem vydává své knihy, od roku 1990 je jich šest. Pro jeho poezii je charakteristická hutnost výrazu, přesnost vyjádření a pevný tvar bez okázalých ozdob. Od rebelujícího postoje se autor postupem věku dostává k hořkým existenciálním tématům, které najdeme i ve sbírce Hlásky vydané nakladatelstvím Dybbuk.

Lukáš Kašpar: Český hraný film a filmaři za protektorátu, vyd. Libri Jde o knihu mladého filmového historika Lukáše Kašpara Český hraný film a filmaři za protektorátu. Podtitul knihy pak zní Propaganda, kolaborace, rezistence. Čili ožehavé téma, které v jisté obdobě známe i z nedávných časů normalizace. Autor, který za svůj rukopis získal Cenu Edvarda Beneše, otevírá téma v jeho plnosti, tedy neobhajuje ani neskandalizuje aktéry tehdejšího filmového světa, ale zkoumá souvislosti a důsledky. Jak napsal jeden publicista: "Kdo by čekal další várku pikantních drbů o Adině Madlové, má smůlu. Tato kniha např. mimo jiné zjišťuje, jak se v českých filmech odrážel vliv německé propagandy." Publikaci vydalo nakladatelství Libri.

Vladimír Borecký: Legenda o Hronu, vyd. Gutenberg Na závěr jsem vybral monografii české vynálezce, jazykozpytce a hlavně obzvláštníka Jakuba Hrona Metánovského. Knihu nenapsal nikdo jiný než docent Vladimír Borecký, který se dílem Hrona i desítek dalších tzv. mašíblů zabývá již dlouhá léta. Renesanční myslitel Jakub Hron se věnoval filozofii, poezii, astronomii, lingvistice či vynálezectví, proslulý se stal jeho nepřekotitelný kalamář, tzv. buňát nezkotitelný. Jak však Vladimír Borecký uvádí, v Hronově případě nejde jen o humorné konotace dilentantova snažení. Hron se údajně stal do jisté míry obětí povrchních legend, proto autor svazku zkoumá jeho dílo seriózně a zařazuje ho do kontextu dobových vědeckých a uměleckých snah. Pod titulem Legenda o Hronu knihu vydalo nakladatelství Gutenberg.

Spustit audio
autor: Jan Nejedlý