Minus 150 °C? Žádný problém, říkají svorně otužilci, kteří podstoupili léčbu kryoterapií
Promrznout se ke zdraví, tak by mohlo znít heslo lidí, kteří hledají způsoby, jak posílit své tělo i duševní zdraví. Kryoterapii vyhledávají v současné době nejen vrcholoví sportovci, kteří potřebují nastartovat před důležitým sportovním výkonem, ale i lidé po operacích, nebo s různými zdravotními problémy.
Co se vlastně děje s naším tělem při vstupu do kabinky, kde je -150 °C?
„Na těle v kůži jsou miliony zakončení nervových receptorů, které snímají informace o stavu prostředí, ve kterém se pohybujeme. Když na tento receptor přijde závan -150 °C, signál jde do mozku, který to vyhodnotí jako život ohrožující situaci. Ovlivní se tak imunitní systém a stav psychiky, kdy člověk nabyde dojmu, že vše zvládne a dokáže,“ vysvětluje princip fungování kryoterapie Karel Hlavatý.
Hluboký mráz člověku neublíží, protože vzduch v kryokomoře je absolutně zbaven vlhkosti. Kryoterapii lze využít proti zánětlivým revmatickým onemocněním, artróze, lupénce a léčbě chronických bolestí. Tiší bolest, zvyšuje imunitu a obranyschopnost organismu, zvyšuje svalovou výkonnost a zlepšuje náladu. Proto jí sportovci vyhledávají jako doplněk přípravy nebo rehabilitace po zranění.
Kdo by se však měl kryoterapií vyhnout, tak to jsou onkologicky nemocní pacienti, lidé s vysokým tlakem, akutním onemocněním srdce, cévním onemocněním, nebo těhotné ženy.
Pro jistotu je dobré se před návštěvou kryoterapie poradit se svým lékařem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
