Zvuk světa se mění. Upozorňuje na to sympozium Architektura a smysly

12. říjen 2018

Jak zní současný svět? A jak byl slyšet dříve? O akustické ekologii, historii akustiky i o experimentech se zvukem a jeho vnímáním mluvili hosté středečního ArtCafé.

„Akustika v architektuře - podobně jako světlo, prostor, nebo krajina - formuje naše cítění, myšlení a imaginaci. Zvuk ovlivňuje naše vnímání světa, naši orientaci v čase i v prostoru a společenské vazby,“ uvádějí na svém webu organizátoři sympozia Architektura a smysly. Mezioborové setkání proběhne o víkendu 12. až 14. října v prostorách Centra stavitelského dědictví a v klášterním komplexu od Jana Blažeje Santiniho v Plasech u Plzně.

Cestou akustické ekologie

Iniciátorem setkání je kurátor, umělec a pedagog Miloš Vojtěchovský. Vedl ho nejen zájem o zvuk, ale hlavně ohled na životní prostředí a to, jak se svět kolem nás mění. „Nejde jen o změny chemické nebo vizuální, ale i o ty změny zvukové,“ říká a dochází tak k pojmu akustická ekologie, který se celým sympoziem prolíná.

Jak přesně zněla středověká mše?

Část programu tvoří historicky zaměřené přednášky. Například o vztahu akustiky a církevních staveb bude mluvit Anna Kvíčalová, religionistika a historička, která několik let pracovala v Institutu Maxe Plancka pro historii vědy v Berlíně.

Akustikou se zabýval i barokní učenec a dobrodruh Athanasius Kircher

„Církevní architektura nemá v historii prostorové akustiky jasně definované místo a je poměrně nejasné, co stavitelé nejen gotických katedrál, ale i jiných staveb o akustice věděli nebo předpokládali,“ vysvětluje. „Je obtížné dělat takzvané rekonstrukce. Někteří historici se o to pokoušejí, dělají to třeba muzikologové v Oxfordu. Snaží se replikovat prostředí například středověké mše včetně zapálených svíček a různých předmětů, které se z té doby dochovaly, včetně původního oblečení. Ale tyhle rekonstrukce, i když zajímavé, jsou vždycky značně nedokonalé. Protože, i když katedrály dodnes stojí, tak nevíme, jaké bylo jejich vnitřní uspořádání. Tamní prostory bývaly všelijak přehrazené, klér byl segregován od zbytku kongregace, kněz téměř nebyl vidět, stál zády ke kongregaci a tak dále,“ popisuje Anna Kvíčalová.

Nejen historie, i zvukový experiment

Se svým audiovizuálním projektem Drone v Plasech vystoupí i Stanislav Abrahám, hudebník a zvukový performer.

„Ten název odkazuje ke dvěma věcem – k termínu drone, který označuje skladby nebo zvukové plochy, které jsou minimalistické a mají dlouhé trvání. A ten druhý význam odkazuje k těm vrtulníkům na dálkové ovládání. Protože moje instalace se sestává z několika ventilátorů nebo vrtulek poháněných motorky,“ popisuje. Na programu víkendové akce jsou i další vystoupení, část z nich proběhne i v prostorách barokního Santiniho konventu.

Celé ArtCafé včetně hudebních ukázek z festivalu a také hudby podle výběru Dominika Gajarského si můžete poslechnout zde:

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.