Ze Světlé do Toronta – odysea Oskara Morawetze. Příběh významného kanadského skladatele
Nejsem historička, ani muzikoložka. Dokument jsem nikdy nedělala. Jak můžu tedy takový natočit? Můžu si to vůbec dovolit? Není to troufalost? Možná odvaha, možná drzost.
Dramaturgie: Viola Ježková
Vyrobeno: 2020
Na hudební nástroj jsem hrála do jedenácti let, byl to klavír. Alespoň to, mám dojem, může být spojující element. Anebo Kanada, i když spíš ta frankofonní.
A pak je to Světlá nad Sázavou. Když jsem se poprvé dozvěděla, kde se Oskar Morawetz narodil, překvapilo mě to. Nebo spíš vyrazilo dech. Jsme tedy, tak trochu, ze stejného kraje.
Rozhodnutí natočit o Oskaru Marawetzovi radiodokument padlo před více než rokem. Potřebovala jsem se dozvědět víc, o jeho práci, životě, o jeho osudu. Volala jsem na Městský úřad ve Světlé nad Sázavou, ale tam toho moc nevěděli. Kromě všeobecné informace, že rodina vlastnila zámek a okolní lesy. Vyrazila jsem do Státního archivu v Zámrsku, kde jsem našla pár dopisů, které měly spojitost s rodinou Oskarova otce Richarda Morawetze. Začalo mi být jasné, že o jeho rodině se můžu skutečně dozvědět nejvíc jen v Kanadě.
Největší motivace přišla ze strany Claudie Morawetz, jeho dcery. Která mi na první e-mail odpověděla během tří hodin. Takhle jsme si vyměnily několik zpráv mezi Paříží (kde teď bydlím) a Vancouverem. Pak přidala do kopie Radku Hanákovou, pianistku a v té době doktorandku na Torontské univerzitě.
Hudbu Oskara Morawetze zná Radka velmi dobře, stejně tak Toronto i univerzitu. I její nadšení pro celou věc mi dodalo odvahy.
Informací o Oskaru Morawetzovi začalo přibývat, všechno tak nějak bobtnalo a přidávaly se další a další podněty k mému zkoumání. Na druhou stranu jsem musela začít prosívat a odkládat méně důležitý materiál. Totiž popsat život a osud této významné české rodiny by vydalo na samostatnou práci, možná seriál. Zde tedy uvádím to, co v dokumentu neuslyšíte, ale přitom by to stálo za řeč:
1/ Richard Morawetz (otec Oskara) byl velký vlastenec, renesanční osobnost první republiky, který se přátelil s Masarykem i bratry Čapky. Byl obchodník, továrník, cestovatel, ale i herec, fotograf a amatérský filmový režisér (ano, natočil krátký němý film na světelském zámku, kde hraje celá jeho rodina, včetně Oskara).
2/ Sonja – sestra Oskara Morawetze, kterou uslyšíme v dokumentu. Ještě v Čechách se podepisovala českým Soňa (jak jsem si všimla v jednom z dopisů uložených v archivu v Ottawě). Významná překladatelka, spisovatelka a novinářka, která v Kanadě pracovala pro tajné služby – o čemž celá rodina dlouhou dobu vůbec nic nevěděla. Neméně významní jsou i bratři Herbert a Jan.
Oskar Morawetz a krajané – mnoho detailů se do dokumentu bohužel nevešlo. Je to hlavně vyprávění jeho kamaráda Josefa Čermáka (s kterým v Torontu pořádal hudební večery). Pepíčkovi (jak mu musím!! říkat) je téměř 100 let a navštívila jsem ho v polském domově pro seniory na západě Toronta. Tři hodiny mi vyprávěl o krajanském životě v Torontu i o Oskarovi. Setkala jsem se i s paní Márií Chrappou, která pracovala v CBC, a s Oskarem Morawetzem natočila v 90. letec hrozhovor. Ten nebyl nikdy publikován. Přehrála mi ho na dvou kazetách a část jsem použila i v dokumentu. Během téměř mesíčního pobytu v Kanadě (Torontu a Ottawě) jsem mluvila s mnoha krajany – Čechoslováky, kteří mě u sebe přijali a vyprávěli mi o odchodu z republiky, z Evropy, o těžkých začátcích v Kanadě a mnozí i o Oskaru Morawetzovi.
4/ A v neposlední řadě archivy – dopisy od Jana Masaryka, Rafaela Kubelíka, Jana Rubeše, Rudolfa Firkušného, Karla Ančerla, Josefa Suka (i jeho paní Marie), Karla Hoffmeistera, Jaroslava Křičky, Josefa Škvoreckého nebo Václava Havla. To, co mě ale nejvíc dostalo, když jsem v Ottawě našla staré světelské pohlednice a korespondenci s obyčejnými lidmi, kteří u nich pracovali na zámku. S nimi si Oskar dopisoval celý život.
5/ Humor Oskara Morawetze. „My father was a prankster.“ Věta, kterou v dokumentu říká Claudia. Je to víc než důležité sdělení. Sám Oskar si totiž natočil dvě celé kazety, kde vypráví vtipy. Některé už moc vtipné asi nebudou, ale většina jde.
Já jsem se ale zaměřila na Oskara. První spolupráce s Violou (dramaturgyní), která nečekala na dlouhé rozmýšlení a rovnou jednala. Zadala mi úkol – udělat scénář! Sice nevím jak, ale improvizačně jsem první verzi vytvořila. Pak druhou a třetí. Nakonec jsme koncept zcela převrátily. A víc než samotného Oskara Morawetze, necháváme znít jeho hudbu. Ta nakonec za něj mluví nejvíc. Život OM v šedesáti minutách.
Děkujeme kanadskému rádiu CBC za poskytnutí archivních materiálů z pořadu At home with Glenn Gould.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
