Začíná festival izraelského filmu Kolnoa. Promítne kandidáta na Oscara i sto let starý němý film

10. říjen 2018

V Olomouci probíhají Dny židovské kultury, v Praze začíná festival izraelského filmu Kolnoa. Obě akce letos reagují na sedmdesáté výročí založení státu Izrael.

Dvacet filmů, které nejlépe vystihují politickou i kulturní rozmanitost Izraele, promítne v Praze festival izraelského filmu Kolnoa, který probíhá od 10. do 14. října.Druhý ročník akce svůj program letos pojal jako exkurzi do různých oblastí. „Zařadili jsme přednášky, na kterých ukážeme zajímavé momenty vývoje izraelské kinematografie, představíme i izraelské jídlo a tanec. Nově také poukážeme na koprodukční filmy, kterých v Izraeli vzniká hodně,’’ vysvětluje ředitel festivalu a host ArtCafé Roman Lesný.

Politika i historie, v Praze i Olomouci                                                    

„Letos jsme vzhledem k sedmdesátiletému výročí založení státu Izrael připravili i historickou sekci se třemi staršími filmy včetně ruského dokumentu Život Židů v Palestině z roku 1913. Bude to němý film, živou hudbu k němu obstará DJ Leoš Hort,’’ dodává dramaturgyně festivalu Tereza Regnerová. Dny židovské kultury Olomouc, které se jedenáct let pravidelně věnují různým aspektům autentické židovské kultury v Česku i ve světě, letos vzhledem k osmičkovým rokům poprvé počítají s přesahem k politice. O česko-izraelských vztazích promluví bývalý velvyslanec v Izraeli Michael Žantovský, zásadní je pro olomoucký festival také putovní panelová výstava Masaryk a Svatá země. „Zdůrazňuje důležitost jeho návštěvy tehdy ještě mandátního území v Palestině. Je to jeden z identitotvorných momentů izraelské státnosti, kdy evropský státník uznané země podpořil myšlenku, že by Židé měli mít vlastní stát,” vysvětluje zakladatel a dramaturg Dnů židovské kultury Alexandr Jeništa. Program v Olomouci poběží do 18. Října.

Izraelský film Foxtrot přináší tanec mezi symboly chaosu

Z filmu Foxtrot

Režisér Samuel Maoz svým druhým filmem předvedl, že se nebojí hrbolatých neprozkoumaných cest a nových výzev.

Na Hané také promítnou protiválečně laděný hit letošního roku, snímek Foxtrot vyprávějící o absurditách povinné vojenské služby. „V Izraeli je kontroverzní, u nás to bude dramaturgický protipól vzpomínek na budování státu a armády,” vysvětluje Jeništa. Zároveň připomíná i dokument Izrael 70 let poté, sestávající z osmi samostatných snímků. Ty se snaží postihnout rozdíl mezi tím, jak izraelský stát vnímali otcové zakladatelé a matky zakladatelky a jak ho vnímá současná mladá generace.

Od holocaustu po Práci pro Araby

Jestli však nějaké téma rezonuje právě napříč všemi generacemi, pak je to vyrovnání se s šoa, tedy genocidou Židů za druhé světové války. Potvrzuje to i Roman Lesný. „Je to téma starších i mladých režisérů. Snímky od těch začínajících jsme nechali vybrat expertním týmem a objevil se mezi nimi i Malý diktátor, který velmi zajímavým způsobem zpracovává vnímání holocaustu druhou až třetí generací. Sami jsme tím byli překvapeni.’’ Letošní Kolnoa na přání diváků opět promítne izraelsko-německé melodrama Cukrář o milostném trojúhelníku dvou mužů a jedné ženy. Do programu se film dostal na poslední chvíli i proto, že je za Izrael navržený na Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek.

Čtěte takéSoučasný Izrael očima svých umělců

Hitem mezi projekty, které reflektují třaskavý vztah mezi Izraelci a Palestinci, bude na Kolnoe čtyřhodinová maratonská projekce seriálu Práce pro Araby. Humorným stylem popisuje příběh palestinského novináře snažícího se zapadnout do společnosti. „Vede to k satirickému zpracování stereotypů a předsudků na obou stranách, nestraníme nikomu, Izrael tu ukazujeme v celé jeho šíři,” konstatuje Tereza Regnerová. Pokud se Práce pro Araby u diváků osvědčí, tak v dramaturgii festivalu pro příští rok dostane více prostoru seriálová tvorba. Ta je ostatně v Izraeli za posledních deset let získává na popularitě.

Poslechněte si celé ArtCafé s hudbou podle výběru Pavla Klusáka a s pozvánkou na festival Struny podzimu.

Spustit audio

Související