Výstava Salvadora Dalího a další kulturní aktuality ze Španělska
V pondělí 2. září skončila v muzeu Reina Sofía výstava věnovaná Salvadoru Dalímu, která se zapisuje do moderní historie španělského galerijního života tím, že jde o vůbec nejnavštěvovanější výstavu v historii Madridu. Za čtyři měsíce ji navštívilo přes sedm set tisíc lidí.
Výstava, jejímž cílem bylo představit katalánského umělce také jako myslitele, spisovatele a tvůrce svébytného pohledu na svět, pro tak velký zájem veřejnosti způsobila například posunutí večerní otevírací doby muzea o dvě hodiny nebo zachování pracovních míst v přilehlých restauracích – kde se zisky násobily podle toho, kterým směrem se tvořila fronta.
Festival klasického divadla v Méridě
Zhruba desetinu počtu návštěvníků výstavy Dalí zaznamenali letos v Méridském římském divadle na festivalu klasického divadla, který navštívilo přes 75 tisíc diváků, což je rekord za 59 ročníků přehlídky. Od loňska se v Méridě na závěr festivalu předávají divadelní ceny, ceny CERES, které mají do budoucna ambici stát se nejprestižnější divadelní cenou Španělska.
V kategorii celoživotní přínos divadlu, jejíž název Emerita Augusta je jménem někdejší zdejší římské kolonie, byla oceněna slavná katalánská herečka Núria Espert. Dle jejích slov je pro ni tahle cena výjimečná, na scéně římského divadla debutovala už ve svých čtyřiadvaceti letech v roce 1959 a jak řekla: „Hraní tady se nic nevyrovná, miluju publikum v Méridě.“ Jinak ale cenám vévodilo téma zvýšení DPH v kultuře na 21 procent. Všichni ocenění se, jeden po druhém, pohoršovali nad zvýšením sazby – jde prý o přímý útok španělské vlády proti divadlu, o politickou mstu.
Kreslířka Milena Jarjour o Sýrii dnešní i dřívější
K aktuální politické situaci na světové scéně se vyjadřuje španělská kreslířka syrského původu Milena Jarjour. Ve svých sešitech zachytila cesty po Sýrii od dětství do doby před vypuknutím syrského konfliktu. Sýrie dřívějších dob z jejích kreseb voní skořicí a paprikou a přehršle lidí na ulici se usmívají. Když dnes vidí kreslířka v televizi záběry liduprázdného damašského tržiště, je prý zděšená.
Jarjour, jejíž tvorba je inspirovaná australským výtvarníkem, spisovatelem a filmařem Shaunem Tanem a připomíná Marjane Satrapi, sbírá teď přes internetu od svého syrského otce tamní dění. Od doby, co jedna společná konverzace skončila zablokováním hovoru, mluví spolu v metaforách: „Točí se tu hororový film a nikdo není schopný ho zastavit, ani změnit jediné slovo ve scénáři. Skutečnost je proděravělá. Nejhorší ze všeho je ticho.“ Tak zní jedna ze zpráv.
