Vladimír Franz: Skladatel Béla Bartók kombinoval přísnou logiku s oduševnělostí

6. duben 2019

Béla Bartók je jedním z největších hudebních skladatelů 20. století a klíčovou osobností maďarské národní hudby.

Vysíláme každou neděli od 19:00
V rámci řady Sedmé nebe
Na Stanici ČESKÝ ROZHLAS VLTAVA

Vltava na Facebooku

Než nalezl vlastní tvůrčí jazyk, prošel několika hledačskými fázemi. Od Richarda Strause a Clauda Debussiho se dostal až k etnografickému sběru lidových písní Maďarského venkova, Sedmihradska, Transylvánie, Makedonie, Bulharska, Slovenska, Turecka a Severní Afriky. Jeho etnografické dílo natočené na fonografické válečky čítá okolo 30 tisíc záznamů. Na svých cestách objevil pro svou tvorbu podstatu maďarského folklóru, která byla značně odlišná od tehdejších zkreslených představ znalých pouze místní romské kavárenské kapely.

Sedmé nebe s Vladimírem Franzem. Mahlerova převratná 3. symfonie d moll

Vladimír Franz

Gustav Mahler je Janem Křtitelem hudby 20. století, který v uvolnění symfonické formy, jak ji stanovil Anton Bruckner, nalezl obsah pro člověka zmítajícího se na lomu dvou století.

Od 10. let 20. století Bartók tvoří s jasnou originalitou. Nalézáme ji v klavírní skladbě Alegro Barbaro, v opeře Modrovousův hrad, v baletu Dřevěný princ a v pantomimě Podivuhodný mandarin, jež je vrcholným projevem evropského expresionismu. Jeho premiéra vyvolala pozdvižení a rozporuplné reakce. Podobné rozčarování pak zprvu způsobila i jeho Taneční suita zkomponovaná na objednávku k 50. výročí vzniku Budapešti.

Výjimečného mistrovství dosáhl Bartók v tvorbě smyčcových kvartetů kopírujících jeho postupný tvůrčí vývoj. 1. smyčcový kvartet je impresionisticky hledačský, 2 kvartet reflektuje hnutí Sturm und Drank a expresi vycházející z okruhu skladeb kolem Podivuhodného mandarina. 3 kvartet přináší zvukové vynálezy (jako např. iluzi celého orchestru), ovšem pro Bartóka s neuspokojivou formou, kterou dovádí k dokonalosti svým 4. smyčcovým kvartetem, jemuž vetknul symetrickou pětidílnou formy mostu. 5. kvartet vyjadřuje tíži a nepokoj 30. let a 6. kvartet odráží Bartókovo zoufalství ze stavu Evropy.

02293119.jpeg

Velkým dílem, které se setkalo s mezinárodním ohlasem a stalo se inspirací pro mnohé filmové režiséry, viz Stanley Kubrick a jeho Shining, je Hudba pro strunné a bicí nástroje a celestu z roku 1937.

Za války Bartók emigroval do USA, kde se kvůli své skromnosti dostal až do existenční krize, z níž mu pomohlo až doporučení přátel a velká objednávka Bostonského symfonického orchestru. Zkomponoval tak Koncert pro orchestr, pětivětou syntézu všech svých dosavadních zkušeností, dravou a životnou. Dal vzniknout svému dodnes nejslavnějšímu dílu.

Stejně jako u všech předchozích klavírních koncertů i v 3. koncertu Bartók pojímal klavír jako bicí nástroj, ovšem až zde se objevuje kantiléna a melodická linie. Je oslavou života a představuje Bartókův poslední opus.

Jeho hudba je racionální i nesmírně citová a jímavá, což představuje nepříliš časté spojení pro hudbu 20. století. Dala by se přirovnat ke katedrálnímu oknu s přísně logickými kamennými kružbami, které ovšem vyplňují skla a proniká jimi barevné světlo.

Spustit audio