Václav Petrbok: Řeč jako zbraň?
„Hovoříme-li o slově německý, není to totéž, co slovo německojazyčný. Jsem si vědom toho, že slovu německojazyčný můžeme podsouvat jistou technicistnost. Ale ono to není bezdůvodné,“ říká Václav Petrbok, bohemista, germanista, literární historik a pedagog z Ústavu pro českou literaturu AV v Praze.
A dále dodává: „To slovo německojazyčný znamená užívání onoho jazyka. A jak známo, němčina je jazyk, kterého se užívalo a užívá nejenom na území dnešního Německa, ale také na území dnešního Rakouska, v německojazyčných kantonech dnešního Švýcarska, němčina je i úředním jazykem v Lucembursku. A co teprve když se podíváme do minulosti?"
Stýkání nebo potýkání?
Rozbor vztahů mezi českou a německojazyčnou kulturou v minulých staletích ukazuje, že se řeč často používala jako zbraň. V soudobém tisku, především z konce 19. a začátku 20. století, najdeme řadu dokladů svědčících o vzájemném stýkání i potýkání.
„Zalistujeme-li v českojazyčném dobovém tisku, například v Národních listech nebo v německojazyčné Bohemii, objevíme samozřejmě texty polemické, konfliktní," konstatuje Václav Petrbok a doplňuje: „Na druhé straně je nutné si uvědomit, že tohle je jenom jedna část pravdy. Druhá část pravdy by byla nejspíše taková, že v tom běžném, každodenním styku kontakty nemusely být vřelé, ale řada lidí, z pragmatických i méně pragmatických důvodů příslušníky toho druhého etnika používající druhý jazyk, akceptovala."
Řekni mi, kdo jsi? Čech nebo...?
Kdybychom v našich zemích na přelomu 19. a 20. století předpokládali, že jazyk, který ten který člověk používá, jej už zároveň definuje jako Čecha nebo německého Rakušana, došli bychom k překvapivým závěrům, asi bychom řadu lidí uváděli do rozpaků.
„Takového Franze Kafku, kdybychom někdy v roce 1900 potkali, jak si to rázuje ze Staroměstského náměstí na přednášky do Klementina, kde se tehdy konaly, kde studoval na právnické fakultě, myslím, že by zrozpačitěl a na otázku - Kdo jsi? Wer bist du? Zu welcher Nationalität gehörst du? K jaké národnosti patříš? by nevěděl, jak odpovědět. Možná by se nás pokoušel vyhecovat a řekl by, že je Pražanem, německojazyčným Pražanem, že je Franzem Kafkou. Že snad je Čechem v tom zemském slova smyslu. Ale rozhodně by neprohlásil, že je Němec," uvádí Václav Petrbok.
A tím se vracíme k tomu, co bylo řečeno na začátku. Deutsch, německý, není totéž co deutschsprachig, německojazyčný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
