Současná dramatika je v kurzu. Divadlu LETÍ se to potvrzuje už 13. sezonu

6. únor 2018

Divadlo letí... To nemusí platit všeobecně, ale v případě stejnojmenného pražského divadla LETÍ to platí docela určitě. Rok 2018 zahájilo premiérou „Čaj a apokalypsa“, britské dramatické experimentátorky Caryl Churchill. Tu přiblížili dramaturgové Marie Špalová a David Košťák společně s jednou z hereček Zojou Oubramovou.

„Já jsem strašně ráda, že se to povedlo,“ říká Marie Špalová, šéfdramaturgyně divadla LETÍ. „Divadlo vzniklo hned po škole, z absolventů jednoho ročníku alternativního divadla pod vedením Miroslava Krobota. Založil ho vlastně Daniel Přibyl, dramaturg, s vizí, že to divadlo bude uvádět výhradně současné texty. Uvádět současné texty, české i zahraniční, to byla úžasná idea. Možná právě díky tomu už 13 let na české nezávislé scéně fungujeme. A jsem zároveň ráda, že nezůstáváme vyhraněně jednogenerační a že jsme před několika lety přivítali v našich řadách Davida Košťáka, který je jiná generace, ale zároveň si myslím, že se nádherně doplňujeme.“

Čaj a apokalypsa

Divadlo LETÍ přivedlo Davida Košťáka k divadlu, nejdřív jako diváka – to ještě studoval na gymnáziu, později ke studiu divadla, a nakonec v divadle LETÍ zakotvil – jako dramaturg i autor. „Říkal jsem si, že pokud mi divadlo umožní mluvit o tématech, která se mě týkají, která jsou naprosto současná a promlouvají o věcech, které se nám každodenně dějí, tak bych se mu rád věnoval. Potom jsem se během svých studií potkal s Martinou Schlegelovou, uměleckou šéfkou divadla LETÍ, a požádal o stáž v divadle – a od té doby si mě už nechali.“

Divadlo LETÍ podporuje vznik nových dramatických textů v rámci autorských rezidencí, vytváří zázemí pro úzkou spolupráci autora s divadlem, při práci na textu i následné inscenaci. Divadlo se také nově stalo součástí prestižní mezinárodní sítě FABULAMUNDI, která sdružuje divadla uvádějící současnou dramatiku.

Nová krev Národního divadla pod kritickou lupou. Daniel Špinar je v polovině svého funkčního období

Daniel Špinar

Obměnil herecký soubor i dramaturgii a po dvou letech došlo k výměně kmenového režiséra Štěpána Pácla za Jana Friče. Jak umělecké vedení Daniela Špinara v činohře Národního divadla vnímají odborníci? Ptali jsme se divadelních publicistů, Jany Soprové a Martina J. Švejdy.

V lednové premiéře divadla LETÍ Čaj a apokalypsa se potkáváme s nejnovější hrou Caryl Churchill, známé experimentátorky v současném britském divadle. V V režii Martiny Schlegelové se ve hře objevují čtyři herečky: Eva Holubová, Zuzana Kronerová, Eva Salzmanová a Zoja Oubramová. „Originální název hry je Escaped Alone,“ říká její dramaturg David Košťák a doplňuje, „my jsme chtěli už v tom českém názvu dát divákům mírné vodítko o hře. Ta se skládá ze dvou částí, které se tematicky doplňují. Jedna je čajový dýchánek čtyř postarších dam, které se ve vzpomínkách vracejí k událostem jejich života a druhá část je zvěstování moderní apokalypsy.“
Zdálo by se, že čaj a zahrádka patří k typickým anglickým klišé, ale v textech Caryl Churchill může a často bývá všechno jinak. Caryl Churchill nepřestává překvapovat.

Čaj a apokalypsa

„Čtyři dámy a čajový dýchánek, poznamenává jedna z představitelek ve hře, Zoja Oubramová. „Banální situace, zdálo by se, ale ty nejen že postupně odkrývají různá tajemství těch postav, které vyplouvají na povrch během rozhovorů. Ale kromě toho jsou ty rozhovory prokládány zajímavými apokalyptickými monology jedné z dam, které jako by do toho textu patří a jako by nepatří, takže tu reálnou situaci posunují někam úplně jinam.“

autor: Eliška Závodná
Spustit audio