Selma Lagerlöfová. Komponované pásmo o švédské spisovatelce

20. listopad 2019

„Selma Lagerlöfová u nás není úplně neznámou autorkou, ačkoliv za posledních dvacet let se v češtině z jejího díla nevydalo téměř nic. Starší posluchači si asi vzpomenou na Podivuhodné cesty Nilse Holgerssona Švédskem a možná na román Gösta Berling,“ říká v úvodu vltavského Večera na téma jeho autorka, překladatelka Dagmar Hartlová a na ploše dvou hodin skládá podrobný, plastický portrét švédské spisovatelky.

Selma Lagerlöfová  (1858– 1940) se narodila v době počátků industrializace Švédska, což se v jejím rodišti projevilo zakládáním hutí, skupováním lesů těžebními společnostmi a častými bankroty těch, kdo na půdě a v lese do té doby hospodařili. A zemřela uprostřed nepochopitelného válečného násilí, kterému Švédsko sice jen zdálky přihlíželo, ale které psychicky možná o to víc Švédy poznamenalo.

Literární tvorbu Selmy Lagerlöfové řadíme ke švédskému novoromantismu, což je směr zdůrazňující fantazii oproti objektivnímu zachycení skutečnosti a kritice nedostatků uspořádání společnosti, jimiž se v literatuře projevil předchozí realismus a naturalismus. Novoromantismus vyznává radost ze života a obecně je pro něj charakteristický návrat do dob a prostředí, „kdy bylo líp“: autorka se vrací k lidové tvorbě, pohádkám, pověstem a vyprávění pamětníků napoleonských válek, k přírodě a tradici svého kraje Värmlandu.

Zároveň je pro její psaní příznačný důraz na etické hodnoty, vyplývající z autorčina střízlivě pojatého luteránství: nikdy nejde o osobní požitek. Naplnění života v jejím pojetí spočívá v práci pro ostatní, v čestném a poctivém životě, kdy se člověk nechá vést Bohem a tudíž, jak mnohokrát zdůraznila, „kráčí po božích cestách“, a zejména v obětavé ženské lásce. Tohle poselství můžeme vyčíst v celém jejím díle.

Už za svého života se Selma Lagerlöfová stala národním monumentem, na vrcholu slávy byla označována za sibylu, nornu, vědmu. Nakonec se jí dostalo všech poct, o nichž švédský spisovatel té doby mohl snít. V roce 1904 získala zlatou medaili Švédské Akademie, roku 1907 čestný doktorát v Uppsale, roku 1909 Nobelovu cenu a roku 1914 byla jako první žena zvolena členkou Švédské akademie, slavného tělesa osmnácti nesmrtelných.

Zároveň ale žila v době, která ženám moc nepřála, dokonce ani ve Skandinávii ne, a ona musela projevit hodně velkou sílu osobnosti, aby se prosadila.

Ve spolupráci s Vladimírou Bezdíčkovou připravila a pořadem provází Dagmar Hartlová. Ukázky z díla čtou Dana Černá, Lukáš Hlavica a Svatopluk Skopal.
Mistr zvuku: Tomáš Gsöllhofer
Natočeno v roce 2012.

autoři: Dagmar Hartlová , Vladimíra Bezdíčková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.