Sedmé nebe s Petrem Dorůžkou: Od fúze jazzu s flamencem přes Bulata Okudžavu až po Nový Zéland

24. květen 2020

Klíčovým tématem pořadu je sólové album  novozélandského  skladatele Jono Heyese. Ten během svých cest žil i v Česku, spolupracoval se zpěvačkou Beatou Bocek a dalšími českými umělci. 

Jeho posledním projektem je album Monsieur Rayon's Gramophone, svérázně pojatá hudba k zatím neexistujícímu filmu o fiktivní postavě francouzských dějin. Monsieur Jean-Claude Rayon z Lyonu byl osvícený, ale zapomenutý vynálezce, podobně jako náš Jára da Cimrman. Své mládí zažil v napoleonských válkách, později vynalezl prapůvodní verzi gramofonu. Fiktivní osudy a příběhy jsou pro Jono Heyese cestou, jak dodat neobvyklé hudbě další dějovou rovinu.

Jono do pořadu několikrát vstoupí jako host, autorkou obalu alba Monsieur Rayon's Gramophone (titulní obrázek) je česká výtvarnice a multidisciplinární umělkyně Kateřina Hadravová.

Bulat Okudžava

Zajímavým artefaktem éry zaniklého Sovětského svazu je tvorba písničkáře Bulata Okudžavy, což byl i talentovaný básník a spisovatel. Dnešní generace Okudžavu prakticky nezná, a o to cennější je album jeho coververzí, Bulat Blues, které natočil americký písničkář Daniel Kahn, dobře známý fanouškům židovského klezmeru díky skupině Painted Bird.

Okudžava sám přiznával, že je spíše literát než skladatel. Respekt získal jako nejvýraznější postava mezi tehdejšími bardy, jak se říkalo písničkářům Sovětského imperia. I jeho rodinná historie byla tímto režimem hořce poznamenaná, Okudžavův strýc byl anarchista, otec naopak přesvědčený komunista, jehož Stalin nechal v době čistek popravit, matka strávila přes deset let v Gulagu.

Dudu Tassa

Kytarista Dudu Tassa sice patří v Izraeli k hudebním celebritám, což ale neznamená, že by hrál mainstream. Na posledních albech se vrací do historie, k odkazu svého dědečka, Dauda Al-Kuwaitiho, který byl se svým bratrem v první polovině 20. století jedním z nejžádanějších hudebníků v arabských zemích. Hráli i pro iráckého krále Faisala - a jejich hity měly úspěch v celém arabském světě. Dokonce i v době izraelsko arabských válek je arabští vojáci poslouchali z iráckého radia - a přitom ani nevěděli, že poslouchají židovské muzikanty. Irácký diktátor Saddám Husein totiž poručil jména židovských autorů z nahrávek odstranit.

Dudu Tassa hudbu svých předků překládá do moderního hudebního jazyka, podobně jako to dělá například mnohem známější a už bohužel nežijící Rachid Taha, který je původem z Alžírska.

V pořadu dále uslyšíte hudbu z Izraele, ze Slovenska nebo mladou francouzskou pianistku Mélodie Gimard, která spojuje jazz s andaluským flamencem. Ta ke svým inspiracím řadí třeba arménského pianistu Tigrana Hamasyana anebo francouzsko-libanonského trumpetistu Ibrahima Maaloufa. Její album Numen vzniklo v Barceloně.

Spustit audio

Související