Ranní úvaha Marka Orko Váchy: Splněná předsevzetí

23. březen 2018

Všude ty články. Novoroční předsevzetí, 1. ledna vzorně dodržené, 5. ledna méně, 10. ledna už vůbec, a na konci prvního měsíce roku, vítejte, staré koleje.

Ve všech časopisech se o tom píše, s obvyklou ironií, dáme si novoroční předsevzetí a nesplníme jej. Mohou za to geny, evoluční minulost, nereálné představy o sobě, nebo to nejde, není to v silách člověka, kdo ví.

Ranní úvaha Marka Orko Váchy: Svoboda

17. listopad 1989

Při výuce lékařské etiky někdy bavím studenty tím, jak my přírodovědně vychovaní lidé jsme zvyklí myslet v přesných termínech přesných definic.

Musí se na to moudře, dočteme se, poradit se s osobním koučem nebo s psychologem, nebo si alespoň nastudovat názory odborníků, plus tisíc a jeden scénářů a postupů na internetu, jak být příště lepší. Třeba si to dávkovat. Začít pomalu. Každý den trošku. Nepřepálit začátek. Dieta taková nebo úplně jiná. A kdo ví, co ještě.

Myslím, že problém je hlubší, než se na první pohled zdá a někdy mívám dojem, že je to jeden z největších otazníků naší současné mladé generace. Nejde o to, že by naši mladí byli zlí, to nejsou a nejsou v žádném případě a možná jsou v mnohém významně lepší než starší generace. Mají spoustu dobrých nápadů a mnozí z nich a často se nechají nadchnout pro dobrou věc. Spíš, zdá se mi, jde o to, že nemají vůli ty dobré projekty dotáhnout.

Sebeovládání, myslím, to horolezecké nebo skautské, se dnes moc nenosí a spíše máme za to, že si člověk má užít, dokud je čas. Proto se taky posmíváme starověkým nebo středověkým asketům, kteří se postili nebo žili na poušti, bičovali se nebo se jinak trápili a nejspíše si něco pomyslíme o náboženských fanaticích.

Jenomže pozor, ty věci nejsou tak jednoduché. Náboženské důvody k půstu jsou složitější a nechci o nich nyní mluvit, chci mluvit jen o tom jednom řezu: půsty a sebezápory jsou mimo jiné dobré k tomu, aby se člověk naučil sebeovládání.

Protože pevná vůle je nutná pro přežití, nejen proto, aby student zvládl maturitu a nejen proto, aby pak zvládl třeba ještě další školu. Vůli potřebuji z velmi obecného důvodu. Abych se stal člověkem, kterým se chci stát a nestal se člověkem, kterým se nechci stát. Abych se nenechal jednou strhnout vírem emocí nebo vlastní leností, ale dokázal stát na místě a šel směrem, kterým jsem se rozhodl jít.

Vůle je prý v jistém ohledu jako svaly. Jako svaly se dá vycvičit a vytrénovat, až je silná, ale chce to čas a práci na sobě. A říká se, že její křivka je pozvolnější než u svalů. Získává se obtížněji a trvá to delší čas, jak již ji ale jednou člověk má, na rozdíl od svalů se obtížněji ztrácí.

Copak jsme na tom už opravdu tak špatně, že se jaksi automaticky předpokládá, že novoroční nebo jiná předsevzetí nedodržíme?

Copak je to opravdu hloupá otázka - proč bychom neměli dodržet?

Jestliže chci a chci opravdu a myslím, že je to dobrá věc, co dělám, tak není důvod nevydržet. Ne postupně, nebo podle příruček, ale hned a všechno. Nehrát si s vlastní vůlí na schovávanou.

Jestli se chceš naučit nový cizí jazyk, nebo začít chodit pravidelně do tanečních, nebo se zbavit závislosti na kouření nebo pití, a myslíš, že je to pro Tebe dobrá věc, abys přestal, tak to udělej. To je všechno.

autor: Marek Orko Vácha
Spustit audio