Radikální osobnosti hudby ve druhé polovině 20. století a dlouhá linie jejich kompozic

Všechny nahrávky v pořadu vznikly v Ostravě. Jsou tedy autentické, a to díky kontinuálnímu záznamu Českého rozhlasu v rámci festivalu Ostravské dny, který se jako jediný v České republice dlouhým liniím v soudobé hudbě věnuje: léta zařazuje na program a většinou nechá nastudovat tvorbu těch skladatelů, jejichž díla jsme nemohli slyšet za komunismu, kdy jsme právem mohli poukazovat na izolaci českého hudebního života.

G. Ligeti: 10 kusů pro dechové nástroje, Ostravské dny ( Ostravská banda) 2017|foto:Martin Popelář

Bohužel, tato díla, hlavně orchestrální nebo operní, se objevují velmi sporadicky i po roce 1989. Proč? Jsou náročná? Pořadatelé pravidelného koncertního života jsou opatrní? Mají strach z přijetí orchestrálními hráči i publikem? Trpí snad předsudky, nebo dokonce neznalostí? Jistě, je v mnoha ohledech pohodlnější uvádět Brahmse než Ligetiho či Xenakise.

I. Xenakis: Aïs (baryton Holger Falk) Ostravské dny 2017|foto:Martin Popelář

Další dlouhou linií na Ostravských dnech, tedy dlouhodobě rok co rok uváděnými současnými skladateli, je např. Rudolf Komorous- Phill Niblock – Alvin Lucier - Christian Wolff - Petr Kotík- Salvatore Sciarrino - Richard Ayres - Olga Neuwirth – Bernhard Lang- Alex Mincek - Petr Bakla.

Hysterické polohy Xenakise

Největším rozhlasovým úlovkem pořadu je rozhodně skladba AÏS Iannise Xenakise z roku 1980, kterou uslyšíme v rozhlasové premiéře nahrávky. Jedná se o dvojkoncert pro baryton, bicí a velký orchestr, který patří k  nejvýznamnějším orchestrálním skladbám Xenakise.

I. Xenakis: Troorkh, sólo William Lang. Ostravské dny 2015|foto:Martin Popelář

Aïs je v homérské řečtině Hádes, podsvětní říše mrtvých. Smrti se týkají i čtyři textové úryvky, které v tomto případě zpívá Holger Falk, mistr na provádějí této kompozice, ale také opery Oresteia, která je s Aïs spřízněná a byla uvedena na NODO 2016.

„Sólový baryton přeskakuje mezi nejvyšší, hystericky exaltovanou polohou a nejhlubším rejstříkem, v němž se odehrává deklamace antických textů. Orchestr má podle skladatele podporovat a evokovat pocity, které zakoušíme při uvědomění si nevyhnutelnosti smrti.“
Petr Bakla

Exponovaný je také sólový part bicích nástrojů (hraje Tamás Schlanger), velmi komplikované polyrytmické útvary s orchestrem ONO / Ostrava New Orchestra nastudoval během Ostravských dní Petr Kotík.

Vynalézavý Ligeti a osamělost Ustvolskej

Vedle díla Iannise Xenakise (ve Futurissimu uslyšíme také jeho skladbu Troorkh, trombónový koncert, ve kterém exceluje William Lang z New Yorku) natáčíme na Ostravských dnech v kostele sv. Václava komorní skladby Györgye Ligetiho a Galiny Ustvolskej. V rozhlasové premiéře to bude jeho technicky náročná skladba 10 kusů pro dechové kvinteto a dvě skladby Galiny Ustvolskej, která o svém díle napsala:

„Skládám bez nástroje, za stolem. Vše je s takovou pečlivostí promyšleno, že nezbývá, než psát. Celý čas přemýšlím. Celé dny a noci přemýšlím a nemám čas se uvolnit, odpočinout si. Myšlenky mě užírají. Mám svůj svět a vše si beru a vnímám po svém. Slyším, vidím a postupuji jinak než ostatní lidé. Žiji svůj jedinečný, osamělý život.“

Přes často bizarní nástrojová složení skladeb ("Dona nobis pacem" pro pikolu, tubu a klavír) měla Galina Ustvolskaja mistrně vypracovaný smysl pro instrumentaci. A Ligeti? Ten nikdy neustrnul v jednom stylu, vše podřizoval hlavně výslednému zvuku.

O tom vás přesvědčí další dvě skladby Futurissima: Dvojkoncert pro flétnu, hoboj a orchestr a Hamburg concerto, postavený na střetu mikrotonální hudby a hudby temperovaného ladění. Sóla hrají Daniel Havel, Jan Souček a Ondřej Vrabec. Doprovází mezinárodní Ostravská banda.