Pavel Novotný: Dokud jsme tvůrčí, tak žijeme!
Pavel Novotný zvládá mnoho rolí, vede katedru germanistiky na liberecké Technické univerzitě, pro rozhlas vytváří experimentální radiofonická díla, zachycuje zvuky ulice a lidí ve veřejném prostoru, z nich pak - nejčastěji metodou montáže - komponuje experimentální literární díla.
Nejnověji na sebe upozornil libretem opery Tramvestie nyní uváděné na Nové scéně Národního divadla. Vychází ze stejnojmenné radiofonické kompozice a básnické sbírky popisující jedinečnou meziměstskou tramvajovou linku číslo 11 mezi Libercem a Jabloncem. Originální dílo vznikalo dlouho, nejprve spontánně, později systematicky sběrem hlasů při nesčetných cestách mezi Jabloncem a Libercem mezi lety 2006 - 2016. V roce 2019 pak dalo vzniknout neméně originálnímu opernímu opusu, v němž nechybí barokní chorál, i pro Pavla Novotného charakteristické experimentální jazykové a kompoziční postupy vytvářející hlasovou polyfonii promlouvající o časoprostoru mezi dvěma severočeskými městy.
Jak se germanista, básník, tvůrce radiofonických kompozic dostane k autorství libreta k opeře Tramvestie v Národním divadle? „To byla souhra náhod a šťastných okolností, že to tak rozkvetlo do mnoha podob. Jaromír Typlt asi před dvěma lety oslovil úplně náhodou skladatele Petra Wajsara, který se pro to úplně nadchl,” popisuje počátek společného díla autor jeho textové a dějové části. Původní mnohohlasost a rozlehlost výchozího materiálu bylo třeba upravit: „Počet promlouvajících postav jsme po zralé technické úvaze zredukovali z původního bezpočtu na pouhé čtyři.”
Pavel Novotný pozval do svého textu (tramvaje) různé známé i neznámé osobnosti, figurky i persony veřejného života od Jaromíra Typlta, Ivana Achera přes Jana Mertu až po art brut výtvarnici Helenu Skalickou. Jejich hlasy prolnou i text libreta, jemuž záměrně chybí dějový oblouk, ne však promyšlená struktura, reflektující proměny a mnohovrstevnatost cesty, která může být metaforou života, hledáním hranic osobního/veřejného, individuality/davu, originality/konformity podobně jako v jiných dílech originálního „radioakustického básníka".
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
