Palác Koruna byl známý pro svůj Automat Koruna. Ještě předtím tam lákaly podzemní lázně a kino
Jednou z nejkrásnějších a historicky první dokončenou pražskou pasáží byla v roce 1914 Koruna v pozdně secesním paláci téhož jména na nároží Václavského náměstí a ulice Na Příkopě. Přitom ještě na počátku 20. století na tomto místě stával barokního dům Jana Špinky Helfenthalu s proslulou kavárnou v patře.
„Chodívali do ní čeští obrozenci, ovšem v roce 1911 byla skupina historických domů zbourána. Musela totiž ustoupit projektu novostavby Paláce Koruna architekta Antonína Pfeiffera,“ říká architektka a pedagožka FA ČVUT v Praze Michaela Brožová ve třetím dílu seriálu o pražských pasážích.
Palác Koruna je navržen ve stylu geometrické moderny a doznívající secese. „Pasáž měla v roce 1914 stejné prostorové a materiálové řešení jako dnes, to se nezměnilo. Vidíme krásné mramorové obklady stěn, bronzovou výzdobu centrální dvorany, železobetonovou kupoli s asi 3 800 skleněnými tvarovkami, které byly ovšem v roce 1914 ručně broušené. Podstatné bylo, že skleněnými tvarovkami pronikalo světlo do prosklené podlahy dvorany a osvětlovalo bazén lázní v podzemí,“ upozorňuje architektka.
V podzemí fungovalo také kino, které architekt Ladislav Machoň navrhl v kubistickém stylu. „Stejný architekt pak ve 30. letech vybudoval ve stylu „mašinismu“ proslulý Automat Koruna se zařízením z nerezové oceli a stěnami z bílého opaxitu, jehož průčelí doplnil světelnou reklamou Ladislav Sutnar,“ dodává Michaela Brožová.
Související
-
OBRAZEM: Pražské pasáže – město ve městě. Prohlédněte si srovnávací fotografie a galerii
Do pasáží, které na Václavském náměstí v Praze vznikly na počátku 20. století, můžete nyní nahlédnout prostřednictvím srovnávacích fotografií i galerií vybraných snímků.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
