Opereta na cestě od satiry a ironie k laskavému humoru

Z toho důvodu je hned první Reflexe: Opera! zcela netypická, protože je věnovaná právě operetě a její proměně ze satirické a dráždivé podívané na bezpečnou zábavu, která nikoho neurazí.

Prvním zásadním tématem pořadu je opereta Dmitrije Dmitrijeviče Šostakoviče Moskva, Čerjomuški z roku 1959. Její titul je vypůjčený ze sídliště v jihozápadní části Moskvy, a celý námět i zápletka jsou věnované bytové situaci v Moskvě a jejímu řešení. Obrovský nedostatek bydlení, snahu dostat se na dobré místo v pořadníku a úplatné úředníky na bytových odborech si mnozí pamatují i u nás. V Moskvě byl tento problém ještě palčivější a úředníci nejspíš ještě úplatnější. Lidé žili v komunálních bytech se společnými kuchyněmi a samostatné bydlení na sídlišti pro ně byl sen.

Šostakovičova opereta je satirické dílo, ovšem v mezích povolených režimem. Politickou kritiku pochopitelně neobsahuje, jen univerzální tepání úplatkářství, které bují za všech režimů. Jeden z největších skladatelů 20. století v Moskvě, Čerjomuškách balancuje na hraně pop music i estetické přijatelnosti, ani tak ale nezapře svou kompoziční obratnost a přehled v nečekaných hudebních oblastech. O Moskvě, Čerjomuškách hovoří muzikolog a specialista na Šostakovičovo dílo Jan Špaček.

Druhým zásadním tématem je činnost Nového operetního studia, které se věnuje menším klasickým operetám a vystupuje občas v brněnském divadle Reduta. Zakladatel a ředitel Studia, tenorista Josef Šabaka mluví o své vášni pro operetu, proč podle něj není zdaleka jen žánrem pro starší a pokročilé a co ho vede k intenzivnímu zájmu o tento žánr.

Mezi oběma tematickými bloky zazní komentář autora pořadu Borise Klepala věnovaný operetě kdysi a dnes, a také aspektům, které pojí a rozdělují tak odlišné osobnosti jako byli Jacques Offenbach a Richard Wagner.

Reflexe: Opera! ale na svůj vlastní žánr přece jen nezapomene. Během vysílání zazní dva výrazné tipy na operní představení, která by si příznivci hudebního dramatu neměli nechat ujít.