Ona je kněz. Příběh Ludmily Javorové, tajně vysvěcené ženy

21. prosinec 2023

Portrétní radiodokument z rukou katolického kněze a dokumentaristy Jana Hanáka představuje Ludmilu Javorovou, ženu, která byla biskupem Skryté církve Koinótés vysvěcena na kněze. O své cestě životem, víře a přesvědčení vypráví dnes již devadesátiletá žena s naléhavou upřímností.

Je potřeba pracovat na tom, aby žena dostala určité pevné místo v církvi, kde může rozvíjet své dary, neboť to jsou dary Boží a zůstávají ležet ladem.
Ludmila Javorová

„Já jsem Lída. Tykej mi,“ řekla mi hned v prvních okamžicích našeho prvního setkání. Bylo mi to žinantní, vždyť je to taková legenda, navíc jednou tak stará jak já (a já už taky nejsem žádný mladíček) a ještě k tomu dáma. Ale záhy jsem zjistil, že to nejde jinak, že je to tak přirozené, že to vlastně ani nejde jinak.

O skryté církvi Koinotes jsem toho slyšel celkem dost. Možná taky proto, že má brněnské kořeny stejně jako já. Slyšel jsem dost o odvaze těchto katolíků v hlubokém utajení vůči vládnoucímu komunistickému režimu stejně jako vůči viditelné církvi představované mnohdy kolaboranty. Slyšel jsem dost i o kontroverzích jejich učení i činů, jak vůči režimu, tak vůči církvi, které způsobily, že jsou mnozí z nich, ne snad přímo v utajení, ale v jakési alternativě dodnes. Zajímavý příběh a zároveň úlet. Přitahovalo mě to a zároveň jsem byl dost ostražitý. Třeba kněžské svěcení žen? Jakože emancipace? Módní mainstreemová genderová agenda aplikovaná na tak bytostně nemainstreemovou Ježíšovu duchovní cestu? Podivnost.

„Byl tady strach a je dodnes, strach z ženy,“ řekla mi Lída po nějakém čase. Vůbec to neznělo emancipovaně. Spíš mi to sahalo až kamsi k ledvinám, k novému uchopování toho, kdo jsem já jako kněz. Ne náboženský představitel, teoretik a hlasatel konceptů, ale jako kněz. Jakoby mi Lída v mysli otevřela další dveře, o kterých jsem dosud měl jen nějaké tušení. Nečekané a žádoucí. Pak jsem ji požádal o požehnání, v mikropředsíni jejího panelákového bytu na Staré Osadě, kterou za poslední půlstoletí prošlo snad celé Koinotes, stejně jako spousta estébáků. Její požehnání mě přikovalo k zemi jako už dlouho nic. Ta síla procházející člověkem. Rozumové koncepty se možná příčí představě, že ona je kněz, ale duše v té chvíli prostě ví, že to tak je.

Ono tady totiž nejde o emancipaci, ale o uchopování podstat, které nemohou spoutávat žádné lidské hranice. Nejen biologická, ale duchovní evoluce směřující k bodu omega, k rozhodnému času dějin. Pierre Teilhard de Chardin. Začal jsem nasávat učení tohoto nekonformního francouzského jezuity desítky let poté, co ho objevili jiní.

Ludmila Javorová pomalu spěje k druhé straně času, skrytá církev Koinotes už možná i dospěla, ale jejich myšlenky jsou nesmírně živé a žádoucí. Vltavský dokument Ona je kněz (v niterné dramaturgii Violy Ježkové) je otevřenou výpovědí moudré ženy, jejíž slova padají do půdy církve těhotné změnou, jakkoliv se jí, jako jakékoliv změně, mnozí brání. Prostá zvuková podoba jejího svědectví (i zvěsti) promlouvá až k duši.

autor: Jan Hanák
Spustit audio