Milý Jirko, uvažuji, že bych šel v září na studie do SSSR, psal Havel v roce 1956

22. listopad 2017

Dosud nepublikované dopisy Václava Havla s Jáchymem Topolem. A archivní nahrávky Jana Třísky a Jiřího Kuběny. Ohlédněte se za skupinou Šestatřicátníků.

10. srpna letošního roku zemřel Jiří Kuběna, jeden ze zakladatelů sdružení, 25. září Jan Tříska, který 17. dubna 1966 spolu s Marií Tomášovou recitoval verše na prvním veřejném večeru Společnosti přátel Jiřího Kuběny v pražském Mánesu. Proto uvádíme v repríze pořad Aleny Blažejovské, který přibližuje fenomén volného sdružení Šestatřicátníků.

Milý Jirko, uvažuji o tom, že bych šel v září na studie do SSSR... Možná bych tam měl možnost studovat zámořskou dopravu... Celou tu věc nechápu jinak než jako určité literární dobrodružství... Budu mít možnost naučit se perfektně ruštinu a studovat tam ‚na místě‘ ruskou literaturu. Budu mít daleko lepší možnost dostat se skrze svoje zaměstnání po absolutoriu do ciziny.
28. února 1956, Václav Havel píše do Brna Jiřímu Paukertovi

Jiří Paukert je vlastní jméno básníka Jiřího Kuběny. Dopisy, které si vyměňoval s Václavem Havlem, ale i Josefem Topolem, Janem Koblasou a dalšími, čekají na zpracování a zveřejnění.

V roce 1956 bylo Šestatřicátníkům dvacet let. Ale to už uplynuly tři čtyři roky od chvíle, kdy v Praze a Brně vzniklo neformální sdružení studentů, kteří zprvu vedli politické debaty, ale časem se více zaměřovali na literaturu a umění. To hlavně ti brněnští: Jiří Kuběna, Pavel Švanda, Věra Linhartová, Viola Fischerová, Alena Wagnerová. V Praze psal Václav Havel eseje a někteří další juvenilní poezii, u níž ale nezůstali.

Původní, „pravé“, jádro Šestatřicátníků se na ose Praha-Brno dalo dohromady díky korespondenci Jiřího Paukerta-Kuběny s Radimem Kopeckým. Spolužáci z dejvického Gymnázia Edvarda Beneše byli od roku 1950 odkázáni na dopisy, neboť je od sebe vzdálil běh dějin – kariérní pád jejich otců po roce 1948. Důstojník generálního štábu Paukert byl degradován a vystěhován s rodinou do Brna a československý diplomat Kopecký zatčen a nakonec odsouzen za údajnou velezradu a špionáž k šestnácti a půl letům vězení. Radim Kopecký se znal s Havlem, neboť synové z dříve prominentních rodin, nyní s omezenými možnostmi studia, se setkávali a diskutovali spolu.

03253127.jpeg

Tak vznikli Šestatřicátníci a jejich, snad vůbec první český, byť studentský, samizdat – časopis Rozhovory 36. Havel v srpnu 1953 bilancuje ve stati Po roce sochařské práce fungování pražského kroužku a musí reflektovat názorový nesoulad a obtíže při docházení ke konzistentním závěrům. Příchod brněnské „šestky“ byl proto občerstvující.

Označení Šestatřicátníci se později začalo používat k vystižení širšího generačního kontextu – takto volně s okruhem souvisí i Josef Topol a další.

V Pátečním večeru uslyšíte vedle archivních nahrávek s Václavem Havlem, Violou Fischerovou, Josefem Topolem i rozhovor s Jiřím Kuběnou, Pavlem Švandou a s herečkou Marií Tomášovou, která spolu s Janem Třískou recitovala verše na prvním veřejném večeru Společnosti přátel Jiřího Kuběny v pražském Mánesu, 17. dubna 1966. Zazní nepublikované dopisy Václava Havla a Josefa Topola a pásmo Kuběnových veršů v interpretaci Martina Dohnala.

Spustit audio