Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru

7. březen 2021

Tragikomický příběh druhořadého dramatika, který kvůli zamaskování své špionážní činnosti pro Spojence za války sugestivně káže v německém rozhlase o nádherách Třetí říše. Premiérovou Četbu s hvězdičkou z Vonnegutova jedinečného románu poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání. Účinkuje Michal Bumbálek. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé. 

Rozhlasová úprava: Ludvík Němec
Účinkuje: Michal Bumbálek
Překlad: Miroslav Jindra
Režie: Lukáš Kopecký
Premiéra: 21. 2. 2021
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu
Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Matka noc je jediný román Kurta Vonneguta, který nespadá do žánru sci-fi, ale je takzvaně realistický. Pokud ovšem přistoupíme na to, že i grotesky jsou realistické. A tato groteska je černá jako ta nejčernější noc; odsud i název. I když začátek knihy by mohl evokovat třeba paměti Adolfa Eichmanna:

„Moje jméno je Howard W. Campbell, jr. Narodil jsem se jako Američan, mám pověst nacisty a sám se pokládám za osobu bez národnosti. Tuto knihu píšu v roce 1961. Sedím v pěkném novém vězení ve starém Jeruzalémě. A čekám na to, až mě Republika Izrael za mé válečné zločiny postaví před spravedlivý soud.“

Čtěte také

Matka noc o osm let předchází mnohem slavnějším Jatkám číslo 5, v nichž se rovněž zrcadlí autorova válečná zkušenost. Bylo by zajímavé vědět, jakým autorským vývojem by Vonnegut možná prošel, kdyby se prosadil už touto knihou: byl by ve skriptech vedle Josepha Hellera a Johna Irvinga? Ta kniha je totiž nejen ojedinělá, ale hlavně jedinečná – a na okraj zájmu ji paradoxně odsunul sám Vonnegut, přesněji mimořádné úspěchy jeho děl žánru sci-fi.

Jak je u autora typické, kniha nás často hořce rozesměje, často zamrazí, a často také – a to už je u Vonneguta vzácnější – i dojme. Zvláště pak v milostných pasážích, které věru že nemíří k happy endu.

Utajené dobro, zjevné zlo

Vonnegut naznačuje hlavní námět knihy i v posměšném věnování: „Tato kniha je připsána Howardu W. Campbellovi, jr., člověku, který sloužil zlu příliš zjevně a dobru příliš utajeně – v zločinném duchu své doby.“ A už mnohem varovněji v předmluvě dodává: „Kdybych se byl narodil v Německu, předpokládám, že bych asi v té době taky byl nacista a likvidoval Židy a Cikány a Poláky, nechával jejich boty trčet ze závějí a zahříval se svým tajně ctnostným nitrem. Tak už to na světě chodí.“ Tato slova jsou o to mrazivější, že je napsal aktivní bojovník proti nacismu, autor vyznamenávaný nejen za literární kvality svých knih, ale i za jejich nezpochybnitelný humanismus.

Spustit audio