Kruhová stavba uprostřed sídliště. Komunitní centrum Matky Terezy je symbolem dialogu, společenství a blízkosti lidí
Máte-li někdy cestu kolem pražské stanice metra Háje, možná už jste si všimli netradiční, kruhové, světlé stavby. Nejde jen o kostel zasazený do sídlištní architektury Jižního Města, ale o pozoruhodnou stavbu Komunitního centra Matky Terezy, která naznačuje dialog, společenství a blízkost lidí. Můžete tu na okamžik zapomenout na ruch velkoměsta a začíst se do knihy v místní kavárně, prohlédnout si výstavu obrazů anebo navštívit přednášku, koncert či divadelní představení.
„Komunitní centrum Matky Terezy je součástí farnosti u kostela sv. Františka z Assisi. Potřeba dalšího kostela vznikla v okamžiku vystavění sídliště, malý kostelík sv. Františka už nemohl obhospodařit takové množství lidí. Nejprve vznikla touha mít liturgický prostor ekumenický, idea křesťanského centra. Nakonec ale bylo jasné, že investorem bude muset být jen jedna církev, byť bude otevřena ekumenickému dialogu se všemi ostatními a úkolu se ujala zdejší katolická farnost,“ vypráví Michael Špilar, farář z římskokatolické farnosti u kostela sv. Františka z Assisi. V květnu 2002 byl vybrán vítězný architektonický návrh, jehož autorkou je architekta Vítězslava Rothbauerová z ateliéru Dům a Město, stavba pak byla zahájena v roce 2004 a dokončena v roce 2007.
Michael Špilar popisuje, že Komunitní centrum Matky Terezy mělo od začátku sloužit jako prostor, který bude nejen liturgický, ale bude šířeji sloužit celé komunitě Jižního Města. „Možná právě proto je celá stavba disponována jako obrovský kruh, který má naznačovat dialog, společenství a blízkost lidí. Naší touhou a úkolem je, aby se zde lidé setkávali, a to nejen z hlediska náboženského, ale také kulturního a sociálního,“ vysvětluje Michael Špilar a postupně se dostává i k popisu prostorového uspořádání stavby, která musí vyhovovat mnoha účelům.
„V padesátimetrovém kruhu budovy je západovýchodně disponován kostel, který není tak úplně kostelem. Má svou kruhovou část, která je kaplí, tedy vlastním sakrálním prostorem, ale na ni navazuje velký sál s pódiem. Kaple se sálem je oddělitelná posuvnou stěnou a tím pádem se sál najednou stává prostorem multifunkčním,“ popisuje farář. Budova má pak ještě přízemní a suterénní prostory, kde se mimo jiné nachází třeba klubovna skautského oddílu či mateřské centrum. Ve velkém sále se pak kromě bohoslužeb konají koncerty, divadelní představení nebo plesy.
V kapli, která je asi nejzajímavějším místem v Komunitním centru, je k vidění například netradiční provedení křížové cesty. „Je dílem malíře Pavla Šlégla a skládá se z velkých panelů, které jsou pohyblivé a je možné je po kolejnicích rozvést po sále. V případě, že je liturgický prostor propojen, se tedy jinak holý multifunkční sál zcela promění. Myslím, že tato křížová cesta je geniální, mnohá zastavení jsou udělána tak, že výjev přechází z jednoho panelu do druhého. Jsou tam různá propojení, která dávají nádherný smysl,“ dodává Michael Špilar. Dále zde můžete spatřit netypický kříž či svatostánek připomínající uměleckou instalaci. Tato pozoruhodná kaple zajisté stojí za zhlédnutí, ale rozhodně není jediným důvodem, proč Komunitní centrum Matky Terezy navštívit.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Otevírací doba: v době konání bohoslužeb a během akcí dle programu na webových stránkách
Cesta: Vystoupíte na konečné linky metra C Háje, následně asi 3 minuty pěšky.
Další informace: Momentálně je ve foyer Komunitního centra Matky Terezy výstava obrazů Lenky Klodnerové s názvem Krásy kolem nás. Místní kavárna je otevřena každé pondělí, úterý a středu odpoledne a v neděli dopoledne. Nejbližší akcí konající se v Komunitním centru je přednáška Jiřího Jiránka na téma Miniaturní státečky Evropy, která se uskuteční 13. 1. od 16 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
