Karl Ove Knausgård: Můj boj

Poslouchejte on-line do 28. dubna 2018.

O čem pojednává dílo, o němž jeho autor tvrdí, že ho musel buď napsat, nebo se zabít? Ve všech šesti dílech (z nichž v češtině dosud vyšly tři), je tématem Knausgård sám. Postupně o sobě prozradí všechno. Píše o svém dětství, dospívání a mládí, prvních sexuálních zážitcích, přílišném pití, nevydařeném prvním manželství, neúspěšných pokusech psát i o prvních dvou knihách, o druhém manželství a o životě spisovatele se třemi malými dětmi. Svou hexalogii uzavírá příznačně částí, ve které reflektuje vydání těch předchozích a veškeré dění, jež se kolem toho strhlo.

Při interpretaci Mého boje se nelze vyhnout srovnání s Hitlerovým dílem Mein Kampf; název norský spisovatel nepřebral náhodou a sám tuto inspiraci vysvětluje jako zcela záměrnou, Hitlerovi a nacismu dokonce věnuje dlouhý esej. Zatímco Hitler ve svém textu bojuje s celým světem a o celý svět, Knausgård dle vlastních slov bojuje především sám se sebou, jeho boj je malý, všední, triviální.
skandinavistka Barbora Grečnerová, autorka pořadu

Kromě přiznané autobiografičnosti je hlavním rysem až obsedantní detailnost, s níž se autor vyžívá v popisu i banálních a naprosto nedramatických událostí a činností, jako je úklid, nakupování, narozeninová oslava, krmení dětí nebo běžný telefonní hovor.

Dalším rysem jeho psaní je až odzbrojující upřímnost, s níž popisuje vlastní selhání a neschopnost, nebo s níž své úzkostné, sobecké či slabošské chování až psychoterapeuticky analyzuje, aniž by je chtěl jakkoli zmírnit či ospravedlnit.
Barbora Grečnerová

Práva na vydání díla zakoupily desítky zemí. V Norsku a sousedním Švédsku (kde mimochodem spisovatel v současné době žije) se Můj boj stal opravdovým čtenářským hitem. Mluvilo se o něm nejen na stránkách novin a časopisů, v televizních speciálech, ale i v tramvajích a autobusech. Některé statistiky uváděly, že knihu četl každý devátý dospělý Nor. Důvod nebývalého zájmu je prostý. Knausgård kromě toho, že ze sebe udělal hlavní postavu, pojmenoval všechny vedlejší hrdiny reálnými jmény. V jeho textech se tak mohli najít příbuzní, bývalí spolužáci, učitelé, kolegové, sousedé, rodiče jeho dětí ze školky, ale i jeho žena, lidé z nakladatelství či věhlasní žijící norští spisovatelé.

Autor přiznal, že slávě a kariéře obětoval již tak napjaté rodinné vztahy, jež ve svém opus magnum rozpitvává před zraky čtenářů. Na Můj boj logicky reagovala různými způsoby kritika a někteří spisovatelé a samozřejmě i mnozí v díle „propíraní“. Můj boj je zajímavý jako fenomén. Jako takovému se mu věnují Schůzky s literaturou.